Marios Christou

PhDr. Marios Christou, Phd.
Manželé Marios a Anna Christouovi, Praha říjen 2009
Základní informace
Narození	14. dubna 1978 (46 let) Nikósie, Kypr Kypr
Žánry	postmoderní hudba, duchovní hudba, byzantská hudba, pravoslavná hudba
Povolání	hudební skladatel, sbormistr, hudební teoretik, hudební pedagog,
Nástroje	klavír
Hlasový obor	Psaltis
Aktivní roky	2005-dosud
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marios Christou (* 14. dubna 1978, Nikósie, Kypr) je v Praze žijící skladatel, dirigent a hudební pedagog kyperského původu.

Vzdělání

Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři u prof. Jiřího Gemrota (v letech 2005-2010) a na pražské HAMU u prof. Václava Riedlbaucha (v letech 2008-2011). Dirigování na Pražské konzervatoři u Hynka Farkače a sbormistrovství u Miroslava Košlera (v letech 2005-2010) a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor hudební výchova a sbormistrovství u Marka Valáška (v letech 2001-2006).

V letech 2006-2010 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie a pedagogika, disertační práce na téma "duchovní minimalismus" (Holy Minimalism, Arvo Pärt, Henryk Górecki).

Umělecká činnost a pedagogická

V roce 2005 založil vokálně-instrumentální těleso Philokallia, jehož je uměleckým vedoucím. Těleso se skládá z ženského pěveckého sboru a hudebníků, kteří se zaměřují převážně na soudobou hudbu a hudbu pravoslavných autorů.

Od roku 2006 je sbormistrem chrámového sboru pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

V letech 2009-2015 vedl sdružení Damaskinos, zaměřeného na všechny formy umění v pravoslaví (hudba, ikonobrazectví, kinematografii s pravoslavnou tematikou apod.).

V roce 2010 založil hudební festival pravoslavné hudby Archaion kallos („Starobylá krása“), který se koná každoročně v říjnu v chrámu svatých Cyrila a Metoděje.

Zabývá se hudební teorií (byzantská hudba, duchovní minimalismus ad.), zejména pak duchovní vokální tvorbou skladatelů Arvo Pärta, Henryka Mikołaje Góreckého, či Alfreda Schnittkeho a také hudbou byzantských autorů. Přednáší teorii pravoslavné (byzantské a postbyzantské) hudby na Karlově univerzitě v Praze.

Od roku 2020 učí na Arcibiskupském gymnáziu v Praze.

Tvorba

Jeho osobitý skladatelský styl (např. Ozvěny řecké liturgie – v zahradě Arvo Pärta, Esperinos, Kanonická mše, množství aranží) ovlivnil nejenom autorův řecký původ, ale i jeho zájem o tradiční byzantskou hudební kulturu a hudebně teoretická činnost v oblasti soudobé hudby (rozbory děl A. Pärta, H. M. Goreckého apod.). Jeho skladatelská tvorba zahrnuje především vážnou hudbu, duchovní vokální skladby, nebo také úpravu tradičních liturgických řeckých a kyperských skladeb, písní a hymnů.

Dílo

• Dvořák na Kypru (Dvořák in Cyprus), 2022 - více zde Archivováno 3. 2. 2023 na Wayback Machine.
• Řecký památník Lidicím ( A Greek memorial to Lidice), 2022/2019
• Ozvěny řecké liturgie (v zahradě Arvo Pärta), 2020 (nahrávka zde)
• Beethoven v Řecku (Beethoven in Greece), 2016 (nahrávka zde)
• Kanonická mše (Missa canonica)
• Missa in Stylo Graeco (Missa græca – Řecká mše) na latinský liturgický text, pro orchestr, sbor, ansámbl a barytonové sólo.
• První modlitba pro sólový klarinet
• Studie pro klarinet a komorní orchestr

Publikační činnost

• Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl ve výuce hudební výchovy – integrace minulosti a přítomnosti, In: Kontexty hudební pedagogiky II, ss. 61–65, Praha 2007, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-7290-324-5.
• Polystylovost v tvorbě H. M. Góreckého, In: Kontexty hudební pedagogiky III, ss. 190–195, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Praha 2009, ISBN 978-80-7290-323-8.
• Soudobá hudba jako součást vzdělání dnešního pedagoga – Tvorba Alfreda Schittkeho a její význam pro učitele hudební výchovy, In: Inovace v hudební pedagogice a výchově k poctě Lea Kestenberga, ss. 139–143, Olomouc 2008, Univerzita Palackého v Olomouci – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-903776-5-3.
• Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl v hudební výchově, In: Hudební výchova. Roč. 15, č. 3, 2007, ss. 44–46, Praha, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISSN 1210-3683.
• Tintinnabuli styl Arvo Pärta jako jeden z projevů nové tonality, Cantus. Roč. 20, č. 2, 2009, ss. 33–36.
• Symetrie v tvorbě Bély Bartóka, In: Hudební teorie dnes a zítra, ss. 97–116, Akademie múzických umění v Praze, 2010, ISBN 978-80-7331-195-7

Externí odkazy

• Marios Christou: Byzantská hudba je součástí evropské kultury – (rozhovor, portal Klasikaplus.cz)
• Kdo je kdo, Univerzita Karlova Praha^{[nedostupný zdroj]}
• Marios Christou na stránkách philokallia.com
• Kanonická mše na youtube.com

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: xx0198430 VIAF: 308144783055790607530