Markéta Beaufortová

Markéta Beaufortová
Narození	31. května 1443 Bedfordshire
Úmrtí	29. června 1509 (ve věku 66 let) nebo 1509 (ve věku 65–66 let) Westminster
Pohřbena	Westminsterské opatství
Potomci	Jindřich VII. Tudor
Otec	John Beaufort
Matka	Margaret Beauchamp of Bletso
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Beaufortová (Margaret Beaufort; 31. května 1441/3, Bedfordshire –  29. června 1509, Westminster), hraběnka z Richmondu a Derby, byla anglická politička a mecenáška z rodu Beaufortů, matka krále Jindřicha VII. Tudora, jehož pomohla dosadit na trůn, a jedna z klíčových postav války růží. V politicky chaotické době aktivně manévrovala s cílem zajistit Jindřichovi korunu, což nakonec vyvrcholilo Jindřichovým rozhodným vítězstvím nad králem Richardem III. v bitvě u Bosworthu. Tím pomohla na anglický trůn nastolit Tudorovce.

Původ

Markéta byla jedinou dcerou a dědičkou vévody ze Somersetu Jana Beauforta (1404–1444). Její dědeček Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1371–1410) byl nemanželským, avšak legitimizovaným synem Jana z Gentu, třetího přeživšího syna anglického krále Eduarda III. Z toho pak Markéta odvozovala nárok na anglický trůn pro svého syna Jindřicha.

Život a politické působení

Ještě jako nemluvně byla Markéta smluvně oddána se stejně starým Janem de la Pole, synem vévody ze Suffolku Viléma de la Pole. Ačkoliv bylo toto manželství v roce 1450 přes příbuzenský vztah legitimizováno papežem, Markéta Jana za manžela nepřijala, takže manželství bylo anulováno. Jejím manželem se pak stal Edmund z velšského rodu Tudorů. Jindřich Tudor se třináctileté Markétě narodil již jako pohrobek, protože jeho otec Edmund mezitím zahynul v zajetí Yorků na mor. Porod ve velmi mladém věku nejspíš Markétu fyzicky trvale poškodil, protože potom již neměla žádné děti. Dalším manželem čtrnáctileté vdovy se stal Jindřich Stafford, s nímž prožila poměrně šťastné manželství. Když lord Jindřich padl v bitvě u Barnetu, osmadvacetiletá Markéta opět ovdověla a brzy na to se z politických důvodů provdala za Tomáše Stanleyho, hraběte z Derby.

Po nástupu svého syna na trůn se Markéta, ačkoliv nebyla královnou, těšila značnému politickému vlivu a osobní nezávislosti, což obojí bylo u žen té doby neobvyklé. Během vlády svého syna byla významnou mecenáškou, která zahájila éru tudorovského sponzorství kultury a umění. Především založila dvě prominentní koleje na Univerzitě v Cambridgi, Christ's College v roce 1505 a St John's College, která byla dokončena po její smrti až v roce 1511.^[1][2] Lady Margaret Hall v Oxfordu, první oxfordská vysoká škola, která přijímala ženy, je pojmenována po ní a má její sochu v univerzitní kapli.^[3]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta Beaufortová na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Margaret Beaufort na anglické Wikipedii.

Vývod z předků

Autoritní data	BIBSYS: 90890676 BNE: XX5445640 BNF: cb12345281c (data) CANTIC: 981058614713206706 GND: 119277085 ISNI: 0000 0001 2131 1084 LCCN: n81070586 NLA: 35569468 NLI: 987007276639305171 NLP: a0000002700208 NTA: 091383994 PLWABN: 9810650113305606 SNAC: w6t839hm SUDOC: 083739270 Trove: 999348 ULAN: 500314056 VcBA: 495/61013 VIAF: 46834598 WorldCat Entities: E39PBJhCDKj9KCfb6J9bqDFMyd