Mauno Koivisto

Mauno Koivisto
Mauno Koivisto (1967)
9. prezident Finska
Ve funkci: 27. ledna 1982 – 1. března 1994
Předchůdce	Urho Kaleva Kekkonen
Nástupce	Martti Ahtisaari
46. a 55. předseda vlády Finska
Ve funkci: 26. května 1979 – 26. ledna 1982
Předchůdce	Kalevi Sorsa
Nástupce	Kalevi Sorsa
Ve funkci: 3. března 1968 – 14. května 1970
Předchůdce	Rafael Paasio
Nástupce	Teuvo Aura
Místopředseda vlády Finska
Ve funkci: 23. února 1972 – 4. září 1972
Předchůdce	Päiviö Hetemäki
Nástupce	Ahti Karjalainen
Ministr financí
Ve funkci: 23. února 1972 – 4. září 1972
Předchůdce	Päiviö Hetemäki
Nástupce	Johannes Virolainen
Ve funkci: 27. května 1966 – 31. prosince 1967
Předchůdce	Esa Kaitila
Nástupce	Eino Raunio
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana
Rodné jméno	Mauno Henrik Koivisto
Narození	25. listopadu 1923 Turku, Finsko
Úmrtí	12. května 2017 (ve věku 93 let) Meilahti Tower Hospital
Příčina úmrtí	Alzheimerova choroba
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Choť	Taimi Koivisto
Děti	Assi Koivistová
Profese	politik
Náboženství	luteránství
Ocenění	Pamětní medaile zimní války (1940) Medal of Liberty, 2nd Class (1944) Pamětní medaile pokračovací války (1956) velkokříž Řádu bílé růže (1970) Řád praporu Maďarské lidové republiky (1971) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Mauno Koivisto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauno Henrik Koivisto [ˈmɑuno ˈhenrik ˈkoiʋisto] (25. listopadu 1923 Turku – 12. května 2017 Helsinky) byl v letech 1982 až 1994 9. prezidentem Finska. Byl také prvním sociálním demokratem zvoleným do této funkce. Vystřídal v úřadě Urha Kaleva Kekkonena. Po Koivistovi se v roce 1994 stal desátým prezidentem taktéž sociální demokrat Martti Ahtisaari.

Život

V šestnácti se přihlásil jako dobrovolník do zimní války, bojoval i v pokračovací válce. Po válce vystudoval filozofii a sociologii.^[1] Stal se též členem sociální demokracie. V letech 1966–1967 a roku 1972 byl ministrem financí. V letech 1968–1970 a znovu 1979–1982 byl předsedou vlády. Po rezignaci Urho Kekkonena na prezidentský post roku 1982 byl zvolen prezidentem.

Během svého prezidentování učinil tento úřad méně ofenzivním, než v časech svého předchůdce, a uvolnil tak více prostoru parlamentu.^[2] Koivisto patřil k hlavním kritikům nadměrného vlivu svého předchůdce na vládní kabinety. V prezidentském úřadě ho zastihla perestrojka v SSSR a jeho následný rozpad. Koivisto toho využil k tomu, aby vyvedl Finsko z mezinárodní izolace, jež vycházela z jeho statusu neutrality během studené války. Ještě před rozpadem SSSR jednostranně vypověděl smlouvy, jež Finsko činily závislým na Sovětském svazu: Pařížskou smlouvu z roku 1947 i Smlouvu o přátelství a spolupráci z roku 1948. Přesto měl silný a dobrý vztah s posledním sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. Podobnou vazbu měl s americkým protějškem Georgem Bushem, díky čemuž oba světové vůdce přesvědčil, aby se v roce 1990 sešli v Helsinkách na zvláštním summitu. Roku 1992 požádal Mauno Koivisto o členství Finska v Evropském hospodářském společenství, které poté schválili Finové jasnou většinou v referendu.

Byl proslulý svým suchým humorem. V závěru života trpěl Alzheimerovou chorobou.

Vyznamenání

Bibliografie

• Sosiaaliset suhteet Turun satamassa, Turku, 1956
• Linjan vetoa, 1968
• Väärää politiikka, 1978 ISBN 951-26-1511-8
• Tästä lähtien, 1981 ISBN 951-26-2285-8
• Politiikkaa ja politikointia, 1978-81; 1988
• Maantiede ja historiallinen kokemus: Ulkopoliittisia kannanottoja, 1992 ISBN 951-1-12614-8
• Kaksi kautta, 1994 ISBN 951-26-3947-5
• Historian tekijät, 1995 ISBN 951-26-4082-1
• Liikkeen suunta, 1997 ISBN 951-26-4272-7
• Koulussa ja sodassa, 1998 ISBN 951-26-4384-7
• Venäjän idea, 2001 ISBN 951-31-2108-9

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maunu Koivisto na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauno Koivisto na Wikimedia Commons
• Tihonen, Seppo: The Finnish Presidency as an Institution, 1999

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Premiéři Finska
	Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)

Prezidenti Finska
Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)

Autoritní data	NKC: jn20000603458 BIBSYS: 90075449 BNF: cb12182583n (data) CiNii: DA05436353 GND: 118988905 ISNI: 0000 0001 0926 1440 LCCN: n78093427 LNB: 000034808 NLA: 35906443 NLI: 987007434873805171 NLP: a0000001052937 NTA: 074832824 PLWABN: 9810699929205606 SELIBR: 194051 SUDOC: 030405424 Trove: 1140301 VIAF: 93749655 WorldCat Entities: E39PBJbRmyDjmvgfgFMgqFTWDq