| Maximilian Vrints zu Falkenstein | |
|---|---|
 Maximilian Vrints zu Falkenstein | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: ??? – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ústavověrný velkostatek |
| Narození | 4. února 1802 |
| Úmrtí | 10. června 1896 (ve věku 94 let) Poysbrunn Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Gruftkapelle Bartenstein-Vrints |
| Choť | Františka Posthuma z Bartensteina |
| Děti | Sofie Vrints zu Falkenstein Evženie Vrints zu Falkenstein |
| Příbuzní | Emiliana z Thurn-Valsássiny[1] a Františka Evženie z Thurn-Valsássiny[1] (vnoučata) |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | komandér Řádu Leopoldova (1852) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maximilian Vrints zu Falkenstein (4. února 1802[2] – 10. června 1896 Poysbrunn[3]) byl rakouský šlechtic, diplomat a politik z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel z šlechtického rodu Vrints von Treuenfeld, který měl španělské a nizozemské kořeny.[4] 5. července 1860 byl povýšen na hraběte. Do té doby byl baronem. Dlouhodobě působil v diplomatických službách. Zastával post vyslance v Bruselu.[2] Byl rovněž vyslancem v Dánsku. Patřilo mu panství Falkenstein v Dolních Rakousích.[5] Za zásluhy mu byl roku 1851 udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. Roku 1857 získal titul tajného rady.[4]
Roku 1861 a opět roku 1867 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za velkostatkářskou kurii. Zemský sněm ho roku 1861 a opět roku 1867[2] zvolil i do Říšské rady.[6] Patřil k centralistické a provídeňské Straně ústavověrného velkostatku.[2] Až do poslední chvíle náležel mezi podporovatele Antona von Schmerlinga. V Říšské radě se angažoval zejména v rozpočtových debatách.[4]
Později zasedal od roku 1871 jako doživotní (od roku 1873 jako dědičný) člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady),[4] přičemž na konci svého života byl jejím nejstarším členem.[7]
Zemřel v červnu 1896 na zámku v Poysbrunnu.[7][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 154. (německy)
- ↑ Maximilian VRINTS zu Falkenstein [online]. geneanet.org [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-24. (německy)
- ↑ a b c d e Graf Maximilian Vrints. Neue Freie Presse. Červen 1896, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Neues Allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: Steinhaus - Zwierlein, 9. Lipsko: Ernst Heinrich Kneschke, 1870. 636 s. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 423. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ a b Z Vídně. Národní listy. Červen 1896, roč. 36, čís. 161, s. 1. Dostupné online.
- Diplomaté Rakouska
- Rakouští šlechtici
- Poslanci dolnorakouského zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Panské sněmovny
- Členové Strany ústavověrného velkostatku
- Narození v roce 1802
- Narození 4. února
- Úmrtí v roce 1896
- Úmrtí 10. června
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Maximilian_Vrints_zu_Falkenstein |
