Meta Brevoortová

Meta Brevoortová
Na snímku z roku 1874 zleva doprava: horský vůdce Christian Almer a jeho syn Ulrich, uprostřed Margaret Claudia Brevoortová se svým psem, fenkou Tschingel, vpravo stojí William Augustus Coolidge
Narození	8. listopadu 1825 New York, USA
Úmrtí	19. prosince 1876 (ve věku 51 let) Dorking, Surrey, Anglie
Místo pohřbení	Oxford
Národnost	Američanka
Povolání	horolezkyně
Známá jako	horolezkyně
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margaret Claudia Brevoortová (8. listopadu 1825 – 19. prosince 1876), známá jako Meta Brevoortová, byla americká horolezkyně, průkopnice ženského horolezectví, která však většinu svého života prožila v Evropě.^[1]

Životopis

Meta Brevoortová se narodila v roce 1825 v New Yorku v rodině potomků holandských přistěhovalců, kteří emigrovali do Nového světa v roce 1600. Otec Mety Brevoortové zbohatl na obchodu s kožešinami a její matka pocházela rovněž ze zámožné rodiny z Charlestonu v Jižní Karolíně.

Meta Brevoortová, stejně jako její starší sestra a dva bratři, získala vzdělání v Evropě. V Paříži navštěvovala církevní školu, od mládí však byla dobrodružné povahy a po celý život se zajímala o horolezectví.^[1]

V roce 1865 přivezla ze Spojených států do Evropy svého tehdy teprve patnáctiletého synovce Williama Augusta Coolidge, syna své těžce nemocné starší sestry, který Metu v následujících letech doprovázel při horolezeckých výstupech a který se později stal významným historikem alpinismu a zkušeným horolezcem.^[1] W. A. Coolidge během svého života absolvoval v Alpách více než tisícovku výstupů, z toho několik desítek prvovýstupů, v prvních letech horolezecké kariéry se na těchto aktivitách podílel společně se svou tetou. Jedním z úspěchů Mety Brevoortové byl prvovýstup na centrální vrchol La Meije (3 984 m n. m.) ve francouzských Dauphinéských Alpách, který absolvovala v doprovodu horských vůdců Christiana a Ulricha Almerových a svého synovce W. A. Coolidge 28. června 1870. Nejvyšší bod rozeklaného masívu, o 13 metrů vyšší skalní pilíř na vrcholu hory, byl zdolán dalšími horolezci až o sedm let později.

Velkou ambicí Mety Brevoortové bylo dobýt jako první žena vrchol Matterhornu, zde ji však 22. srpna 1871 předstihla britská horolezkyně Lucy Walkerová. Přesto se Meta nenechala odradit, o několik týdnů později zdolala Matterhorn a sestoupila z něj na italskou stranu, čímž si na své konto připsala vůbec první ženský přechod této hory.^[1]

Na rozdíl od většiny horolezců v tehdejší době uskutečňovala Meta Brevoortová své horolezecké výpravy celoročně, tj. i v zimním období. Na výstupy do hor chodila vybavena dlouhým cepínem a v sukni, pod kterou si v pozdějších letech začala oblékat kalhoty, což ve viktoriánské době byl z tehdejšího pohledu průkopnický počin. Kromě horských vůdců a synovce Metu na horolezeckých výpravách doprovázela její oblíbená fenka Tschingel. Meta Brevoortová, stejně jako Lucy Walkerová, se nikdy neprovdala. Zemřela v důsledku revmatické horečky ve věku 51 let ve svém domě v Dorkingu v anglickém hrabství Surrey, kde žila se svou neteří.^[1] Tělo Mety Brevoortové bylo převezeno do Oxfordu, kde bylo pohřbeno vedle hrobu její již dříve zesnulé sestry.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meta Brevoort na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meta Brevoortová na Wikimedia Commons