Veselí nad Lužnicí II

Veselí nad Lužnicí II
Malé náměstí s kaplí svatého Floriána
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Veselí nad Lužnicí
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′15″ s. š., 14°42′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 296 (2021)[1]
Katastrální území	Veselí nad Lužnicí (16,65 km²)
PSČ	391 81 391 82
Počet domů	765 (2011)[2]
Veselí nad Lužnicí II
Další údaje
Kód části obce	405221
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselí nad Lužnicí II (do roku 1943 samostatné město Mezimostí nad Nežárkou německy Mesimost an der Naser) je severovýchodní část města Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Je tvořena územím města na pravém břehu Lužnice (s výjimkou části ostrova mezi Nežárkou a jejím ramenem Degárkou), jehož dopravní osou je třída Československé armády (po níž je vedena silnice II/603, dříve I/3 – E55). Historickým jádrem je Malé náměstí s Pivovarským dvorem a kaplí svatého Floriána. V této části města se nachází též nádraží Veselí nad Lužnicí (dříve Veselí-Mezimostí^[3]), které je významnou železniční křižovatkou na České Budějovice, Třeboň, Tábor a Jindřichův Hradec, a sídelní celek Tyršova čtvrť na opačné straně železničních tratí.

Je zde evidováno 960 adres.^[4] V roce 2011 zde trvale žilo 2337 obyvatel.^[5]

Veselí nad Lužnicí II nemá samostatné katastrální území, leží společně s Veselím nad Lužnicí I v katastrálním území Veselí nad Lužnicí.^[6]

Historie

Tvrz v Mezimostí, při soutoku Lužnice a Nežárky. byla poprvé zmiňována ve 14. století. Páni z Mezimostí se nazývali Jeníkové, později se vystřídali různí majitelé, včetně Rožmberků. Na městečko bylo povýšeno Petrem z Rožmberka roku 1494. V 19. století se nádraží v Mezimostí stalo jednou z nejvýznamnějších českých železničních stanic a obec svým rozvojem předstihla Veselí (Veselí nad Lužnicí však zůstávalo soudním okresem třeboňského okresu politického). Roku 1890 postihla město povodeň a strhla všechny mosty. Na město bylo Mezimostí nad Nežárkou povýšeno císařem roku 1908. Snahy o spojení s Veselím se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. 1. 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.^[7] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádném ze zdejších oficiálních místních názvů, jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Na nádraží Veselí-Mezimostí byl v sobotu dopoledne 21. prosince 1918 uvítán místní honorací, představiteli tehdejšího třeboňského politického okresu a veselského soudního okresu prezident republiky T. G. Masaryk, na své triumfální cestě zpět do osvobozené vlasti. Pronesl tam poděkování za vřelé uvítání, vybídl k práci a krátkým proslovem oslovil shromážděné zástupy občanů. Osobní přivítání prezidenta Masaryka na přeplněném nádražním prostoru provedli veselský starosta Alois Kolín a bývalý poslanec vídeňské říšské rady probošt Jan Vacek. ^[8]

Obrázky

• 
  Pivovarský dvůr (s bývalou radnicí města Mezimostí-vpravo) na Malém náměstí
• 
  Třída Čs. armády
• 
  Třída Čs. armády
• 
  Škola
• 
  Železniční a autobusové nádraží
• 
  Supermarket Pramen nedaleko nádraží
• 
  Kino
• 
  Nový supermarket Penny Market

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselí nad Lužnicí II na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Veselí nad Lužnicí na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ge339329