Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením

Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením
Země úmluvy ICPPED:      podepsaly a ratifikovaly      podepsaly a neratifikovaly      nepodepsaly a neratifikovaly
Typ	Rezoluce Valného shromáždění OSN
Data
Podepsáno	20070206a6. února 2007
Místo podepsání	Paříž, Francie
V platnosti od	20101223a23. prosince 2010
Strany
Podepsané země	98
Obsah
Depozitář	Generální tajemník OSN

Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením (ICPPED) je mezinárodní smlouva OSN a instrument mezinárodního vymáhání lidských práv, jehož cílem je boj proti nucenému zmizení, který ukotvuje v mezinárodním právu jako součást zločinů proti lidskosti. Text úmluvy byl přijat Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 20. prosince 2006 a předložen k podpisu jednotlivým zemím 6. února 2007 v Paříži. Platnosti nabyla 23. prosince 2010. Do roku 2023 úmluvu podepsalo 98 států a 71 ji plně ratifikovalo.^[1]

Vznik úmluvy

V roce 1992 přijalo Valné shromázdění rezoluci s 21 obecnými články o nuceném zmizení. V roce 2001 byla Komisí pro lidská práva OSN vytvořena pracovní skupina pro vytvoření návrhu pro normativní ukotvení ochrany osob před všemi formami nuceného zmizení. V roce 2006 byla práce na návrhu dokončena a 26. června 2006 byla schválena Radou pro lidská práva. 20. prosince pak byla přijata Valným shromážděním.^[2]

Úmluva

Text úmluvy je založen na Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984.

Článek 2 úmluvy právně definuje nucené zmizení jako: „zatčení, zadržení, únos nebo jakýkoli jiný způsob zbavení svobody provedený zmocněnci státu nebo osobami či skupinami osob jednajícími z pověření, s podporou či tichým souhlasem státu, po němž následuje odmítání přiznat, že došlo ke zbavení svobody, nebo utajování osudu či místa pobytu zmizelé osoby, čímž se taková osoba ocitá mimo ochranu zákona.“

V článku 6 úmluvy je definována povinnost každého účastnického státu přijmout opatření potřebná k vyvození trestní odpovědnosti alespoň vůči jakékoli osobě, která spáchá či nařídí nucené zmizení nebo navádí či podněcuje ke spáchání nuceného zmizení, dopustí se pokusu nuceného zmizení nebo je spolupachatelem či účastníkem nuceného zmizení.

Výhrady proti znění úmluvy

Úmluvu odmítly podepsat země jako Spojené státy, Spojené království, Rusko, Čína, Austrálie či Nový Zéland. Spojené státy vyjádřili obavu nad články o zadržených, které by se mohly právně vztahovat na vězně amerických tajných služeb na základně Guantanámo.^[3]

Ukotvení v českém právním řádu

Jménem České republiky byla úmluva podepsána 19. července 2016 v New Yorku. Poté, co smlouvu schválil Parlament České republiky a podepsal prezident, byla ratifikační listina dne 8. února 2017 uložena jako schválená v depozitáři generálního tajemníka OSN. Smlouva vstoupila v platnost 10. března 2017, kdy byla zveřejněna ve sbírce zákonů pod vyhláškou č. 13/2017 Sb. m. s.^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
• Operace Kondor

Externí odkazy

• Znění úmluvy ve sbírce zákonů

Autoritní data	GND: 1070295310 VIAF: 315582952