| Miercurea-Ciuc Csíkszereda | |
|---|---|
.JPG) Pohled na skanzen, poutní kostel a Karpaty | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′ s. š., 25°48′ v. d. |
| Nadmořská výška | 662 m n. m. |
| Stát | Rumunsko Rumunsko |
| Župa | Harghita |
| Historický region | Sedmihradsko |
| Administrativní dělení | 3 obvody |
  Miercurea-Ciuc | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 34 484 (2021)[1] |
| Etnické složení | Maďaři (81,8 %), Rumuni (17,3̬ %), Romové (0,62 %) |
| Náboženské složení | Římskokatolická církev, Pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Attila Korodi (UDMR) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 02 66 |
| PSČ | 530xxx |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miercurea Ciuc (maďarsky Csíkszereda, německy Szeklerburg) je hlavní město rumunské župy Harghita, ležící v Sedmihradsku. Ve městě žije přibližně 34 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
Miercurea Ciuc leží na východě župy, v údolí horního toku řeky Olt. Má nejchladnější klima z celé župy. Před rokem 1918 byla hlavním městem uherské župy Csík.
Současná župa byla ustanovena v roce 1968 a Miercurea Ciuc se stala jejím centrem, které tehdy bylo přebudováno ve stylu socialistického realismu. Město se mělo stát centrem Sékelské kultury. Patří k němu tři obce:
- Ciba (srbsky Чиба, maďarsky Csiba)
- Harghita-Băi (srbsky Харгита Бај, maďarsky Hargitafürdő)
- Źigodin-Băi (srbsky Жигодин Бај, maďarsky Zsögödfürdő)
V roce 2001 zde byla zřízena univerzita, využívá majestátní budovu někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára. Je to první, ač soukromá, maďarskojazyčná univerzita v Rumunsku. Má fakulty i ve městech Kluž a St. Gheorgiu. Od jejího otevření počet studentů stále stoupá.
Město leží v nejchladnějších oblastech celého Rumunska, teploty tu dosahují i −30 °C, je proto vhodným místem pro zimní sporty.
Historie
První opevněné sídlo zde vytvořili Dákové v době Římské říše, nazývalo se Oppidum Mercurium nebo Sicolsburgum a jeho valy se dochovaly v místní části Źigodin-Băi. Středověká vesnice vznikla při mariánském kostele pravděpodobně již v 15. století, ale písemně se připomíná až v privilegiu z 1. srpna 1556, jímž královna vdova Isabela Jagellonská, matka sedmihradského knížete Jana Zikmunda Zapolského, osvobodila obyvatele vesnice od určitých daní. V roce 1661 osmanské vojsko, které vedl Ali Paša z Témešváru, zpustošilo celou oblast Ciuce. V letech 1650, 1655, 1677 a 1707 se v obci konala shromáždění starostů celé župy.
Pamětihodnosti
- Hrad Mikó (Mikův hrad) – leží v centru města. Byl postaven v první třetině 17. století ve slohu pozdní renesance na obranu proti Turkům. Byl vybudován na příkaz Ference Mika Hídvégiho (asi 1585–1635), osobního rádce Gábora Betheléna, tehdejšího správce Sedmihradska. Přestože byl v roce 1661 z velké části poničen při tatarském vpádu, v 18. století byl zrekonstruován a využíván jako kasárna; dnes je v něm Sékelské muzeum.
- Poutní bazilika Panny Marie – dominanta staré části města; byla založena jako pozdně gotická stavba františkány roku 1442, nynější stavba je třetí na tomto místě; stávající kostel v pozdně barokním slohu byl postaven podle projektu arch. Konstantina Schmidta v letech 1804–1830 při barokním klášteře františkánů.[2]. Dekretem papeže Pia XII. z 23. ledna 1948 byla prohlášena za Baziliku minor; 1. června 2019 chrám naštívil papež František[3]
- Kostel milénia – moderní římskokatolický chrám, postavený k miléniu příchodu Maďarů (896–1896)
- Kostel rumunské ortodoxní církve
- Univerzita Sapientia – sídlí jednak v budově někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára (1909–1911), a dále v objektu bývalého socialistického hotelu.
- Radnice – novostavba z roku 1896–1897
- Skanzen lidové architektury Sedmihradska z období Uherského království.
Galerie
-
Poutní kostel P. Marie -
Divadlo -
Maďarský konzulát -
Škola Sándora Petőfiho -
Univerzita (dříve gymnázium) -
Ortodoxní kostel -
Zimní stadion -
Sportovní aréna -
Justiční palác -
Knihovna -
Petőfiho ulice
Odkazy
Reference
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
- ↑ Popis kostela
- ↑ data chrámu na webu g-catholic.org
Související články
Externí odkazy
Galerie Miercurea Ciuc na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miercurea Ciuc na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Místní stanice FM, MIX FM Archivováno 10. 12. 2005 na Wayback Machine.
- Sapienta Erdélyi Magyar Tudományegyetem
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Miercurea-Ciuc |
