Milan Hašek

Milan Hašek (4. října 1925 Praha – 14. listopadu 1984 tamtéž) byl český biolog, lékař a imunolog, v letech 1961–1970 ředitel Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV.

Život a dílo

Po maturitě na gymnáziu v Pardubicích studoval na Karlově univerzitě medicínu a zároveň biologii, kterou však musel opustit. Promoval na Lékařské fakultě UK v Praze, do roku 1961 pracoval v Biologickém ústavu ČSAV. Podílel se na založení Ústavu experimentální biologie a genetiky, jehož se stal prvním ředitelem. Od roku 1970 pracoval v Ústavu molekulární genetiky. Počátkem 50. let byl Hašek zastáncem mičurinské biologie, postupně však toto stanovisko opustil a věnoval se hlavně otázkám imunitních reakcí při transplantacích.

Roku 1953 objevil mechanismus získané imunologické snášenlivosti – fetální parabiózy vůči cizím tkáním, nezávisle na siru P. Medawarovi, který za to byl se spolupracovníky roku 1960 vyznamenán Nobelovou cenou. Hašek propojil krevní oběhy dvou slepičích zárodků a zjistil, že vylíhlá kuřata se imunologicky snášela. Později se Hašek zabýval transplantační a nádorovou imunitou a mechanismy virové onkogeneze.^[1] Byl také autorem řady vysokoškolských i středoškolských učebnic.

Je autorem publikace Mendelismus-morganismus ve vztahu k socialistické vědě vydané v roce 1951, ve které označil Mendelovy zákony dědičnosti za klaristické a tendenční. Naopak v ní vyzdvihuje úsilí tehdejších sovětských vědců a kvality mičurinské biologie. ^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• M. Hašek, Buněčné a molekulární základy specifické imunity. Praha: Academia 1988

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Hašek
• Před 80 lety se narodil M. Hašek. In: Medical Tribune

Autoritní data	Biblio: 5b4612f1-75b9-416e-a8d0-e93e818557fd NKC: jk01040105 GND: 12702879X ISNI: 0000 0000 8423 4429 LCCN: n81128302 NLI: 987007286421905171 NTA: 074926160 SNK: 206356 VIAF: 8396060 WorldCat Entities: E39PBJqbkWKfgmHCJfRmphC84q