| Milešovské středohoří | |
|---|---|
 Milešovka | |
| Nejvyšší bod | 836,6 m n. m. (Milešovka) |
| Rozloha | 544,73 km² |
| Střední výška | 331,7 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | České středohoří |
| Sousední jednotky | Verneřické středohoří |
| Podřazené jednotky | Kostomlatské středohoří Teplické středohoří Bořeňské středohoří Ranské středohoří |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
  Milešovské středohoří | |
| Horniny | magmatické horniny, slínovec, písky, jíly, tufity[1] |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°32′27″ s. š., 13°54′27″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIB-5B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milešovské středohoří je geomorfologický podcelek ve střední a jihozápadní části Českého středohoří. Jméno je odvozeno od nejvyšší hory v Českém středohoří Milešovky (836,6 m n. m.).
Rozloha podcelku je 544,73 km², střední výška dosahuje 331,7 metrů a střední sklon 6°44’’.[1] Nachází se především na levém břehu řeky Labe. Středohoří je tvořeno především výraznými vulkanickým kužely, kupami a krátkými hřbety. Rozsáhlá část povrchu leží na křídových usazeninách. Milešovské středohoří se dělí na čtyři okrsky: Kostomlatské středohoří, Teplické středohoří, Bořeňské středohoří a Ranské středohoří.
Sousedním podcelkem je Verneřické středohoří.
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Milešovské středohoří, s. 296.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milešovské středohoří na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Milešovské_středohoří |
