| Mile Budak | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. srpna 1889 Sveti Rok |
| Úmrtí | 7. června 1945 (ve věku 55 let) Záhřeb |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | politik, spisovatel, dramatik, básník-právník a ministr |
| Alma mater | Záhřebská univerzita |
| Politická příslušnost | Ustašovci |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mile Budak (30. srpna 1889 Sveti Rok – 7. června 1945) byl chorvatský politik a spisovatel v dobách existence Nezávislého státu Chorvatsko. Patřil k ideologům ustašovského hnutí.
Narodil se ve vesnici Sveti Rok v Lice, která byla tehdy součástí Rakousko-Uherska.[1] Navštěvoval školu v Sarajevu a studoval práva na univerzitě v Záhřebu.[2]
V roce 1912 byl zatčen rakousko-uherskými úřady kvůli jeho údajné roli v pokusu o atentát na chorvatského bána Slavka Cuvaje.
Již v 30. letech a především za druhé světové války byl literárně činný. Jeho několikasvazkový román Ognjište představoval oficiální kurz literatury, který byl schválen představiteli chorvatského fašistického státu. V něm se především soustředil na vztah mezi člověkem a jeho rodnou půdou. Sepsal také ještě celou řadu jiných děl, jako např. Opanci dida Vidurine, nebo Rascvjetana trešnja.
Za druhé světové války zastával post ministra víry a školství (po celou dobu existence Nezávislého státu Chorvatsko) a po nějakou dobu byl i ministrem zahraničí. Po evakuaci Chorvatského nezávislého státu do Rakouska byl Budak zajat britskými vojenskými orgány a 18. května 1945 byl předán Titovým partyzánům. 6. června 1945 byl postaven před vojenský soud (vojenský soud 2. jugoslávské armády) v Záhřebu a ještě téhož dne odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava následujícího dne se konala přesně 13 let poté, co na něho byl spáchán pokus o atentát.[3] Během procesu se Budak choval „zbaběle, neustále plakal a tvrdil, že se ničím neprovinil“.[4]
Jeho díla komunistická moc zakázala. Po roce 1990 se v souvislosti s oživením chorvatského nacionalismu objevily snahy o jeho rehabilitaci, ke které však nedošlo.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ Profile Archivováno 2. 7. 2009 na Wayback Machine., jasenovac-info.com; accessed 8 August 2014.
- ↑ Contemporary Croatian literature by Ante Kadić, published by Mouton, 1960 (page 50)
- ↑ Politička i ekonomska osnova narodne vlasti u Jugoslaviji za vreme obnove by Branko Petranović, published by Institut za savremenu istoriju, Beograd 1969 (page 201)
- ↑ Hrvatska 1945 by Bogdan Radica, published by Knjižnica Hrvatske revije, 1974 (page 185)
Svojim ravnodušnim, da ne kažem ciničkim glasom, kaže mi da se na procesu najsramotnije i najkukavičkije držao Mile Budak. Neprestano je plakao govoreći da on nije ni za što kriv.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mile Budak na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mile_Budak |
