Mincovní konsorcium

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: chybí srozumitelné vymezení

Mincovní konsorcium bylo uskupení finančníků zřízené roku 1622 smlouvou, kterou ve Vídni podepsala za jednu stranu císařská dvorní komora zastupující císaře Ferdinanda II. a za druhou bankéř a obchodník Hans de Witte, zastupující 15 členů konsorcia. To získalo za roční nájem šesti milionů zlatých monopolní právo na ražbu mincí v Čechách, na Moravě a v Dolním Rakousku a současně výhradní právo vykupovat neražené stříbro i všechno stříbro vytěžené v českých dolech.

Historické souvislosti

Návrh na znehodnocení měny padl již roku 1621.^[1] Císař za půjčku umožnil spolku monopolní příjmy z mincovnictví. Spolek finančníků, z nichž většina byli šlechtici, spustil stažení měny a její devalvaci^[2] na desetinu její původní hodnoty. Následná inflace a válka vedly ke hladomoru.

Z 15 členů konsorcia jich je doloženo 5: Jakub Baševi (později z Treuenburka), Pavel Michna z Vacínova, Karel I. z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna, Hans de Witte.^[3]

Dalšími společníky byli pravděpodobně úředníci spravující dvorní finance a dohlížející na finanční operace v Čechách, pravděpodobně k nim patřili Karel z Harrachu či Jan Oldřich z Eggenberka.^[1]

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.