| Mirzə Fətəli Axundov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12.jul. / 24. července 1812greg. Şəki |
| Úmrtí | 10.jul. / 22. března 1878greg. (ve věku 65 let) Tbilisi |
| Povolání | spisovatel, dramatik, literární kritik, filozof, básník a překladatel |
| Alma mater | Škola Nuchinského ujezdu |
| Žánr | lyrická poezie a divadelní hra |
| Témata | literatura, drama a filozofie |
| Ocenění | Řád sv. Anny 3. třídy Q55449148Řád Medžidie 4. třídy Řád slunce a lva Řád sv. Stanislava … více na Wikidatech |
| Děti | Rəşid Axundov |
| Příbuzní | Fətəli Axundov (vnuk či vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 Nuxa - 9. března 1878 Tiflis) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3]
Život
Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.
Filozofie
Základem Axundových filozofických názorů je učení o bytí jako jednotné materiální substanci.[5] Podle sovětských historiků filozofie byl Axundovův ateismus omezený, osvícenský, protože nebyl schopen materialisticky objasnit vznik náboženství a jeho sociální kořeny.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.
- ↑ [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
- ↑ Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
- ↑ Mamedov 1976.
- ↑ Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:
- ↑ Mamedov 1976, s. 359.
- ↑ Mamedov 1976, s. 360.
Literatura
- MAMEDOV, Šejdabek, 1976. Filosofické a sociologické myšlení národů SSSR v XIX. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 353–363.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirzə Fətəli Axundov na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
- Ázerbájdžánští spisovatelé
- Ázerbájdžánští filozofové
- Ázerbájdžánští aktivisté
- Spisovatelé píšící persky
- Íránští spisovatelé
- Spisovatelé píšící ázerbájdžánsky
- Filozofové 19. století
- Ateističtí filozofové
- Osobnosti krymské války
- Ázerbájdžánští literární kritici
- Nacionalisté
- Dramatici
- Kritici islámu
- Ateističtí aktivisté
- Ázerbájdžánští ateisté
- Osobnosti na poštovních známkách
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Narození v roce 1812
- Narození 12. července
- Narození v Şəki
- Lidé z Tbilisi
- Úmrtí v roce 1878
- Úmrtí 10. března
- Úmrtí v Tbilisi
- Spisovatelé píšící rusky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mirzə_Fətəli_Axundov |
