| Mistr oltáře z Mauer bei Melk | |
|---|---|
| Povolání | sochař a řezbář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mistr oltáře z Mauer bei Melk byl rakouský pozdně gotický řezbář činný v letech 1500-1525. Je autorem bohatě vyřezávaného oltáře z poutního kostela Mauer, náležejícímu k obci Dunkelsteinerwald v okrsku Melk v Dolních Rakousech.
Poutní kostel Mauer
Římskokatolický poutní kostel Mauer, zasvěcený Panně Marii („Maria am grünen Anger“), je součástí benediktinského kláštera Göttweig, založeného roku 1083 biskupem Altmannem z Pasova. Z původního kostela, který byl zřejmě dřevěný a je zmiňován roku 1096, se nic nezachovalo. Současná podoba pochází ze 14. a 15. století. Jako poslední byla postavena pozdně gotická věž. K zamýšlenému rozšíření kostela nedošlo, protože během reformace se stavební činnost zastavila.
Kromě vyřezávaného oltáře je v kostele 11 m vysoký pozdně gotický tabernákl z roku 1506 s vyřezávanými figurami sv. Barbory, Marie, sv. Kateřiny, sv. Benedikta, sv. Štěpána a sv. Mikuláše.
Oltář
Trojkřídlý vyřezávaný oltář s nástavcem vznikl na přelomu pozdní gotiky a renesance kolem roku 1509. Tematicky ještě navazuje na tradiční náboženskou symboliku, ale pracuje už s perspektivní zkratkou a provedením patří do nové éry humanismu, která zdůrazňuje hodnotu individuálního lidského života. Mísí se v něm prvky podunajské gotiky a italské renesance.
V centrální části oltáře, obklopena anděly, je Marie s dítětem, Bůh Otec a Duch svatý a dva andělé přinášející korunu. V dolní části je složitá kompozice se skupinou figur, které k Marii vzhlížejí. Monumentální záhyby drapérií jsou ještě ohlasem gotického slohu. Dílo, které vychází také z italských vzorů, je zdobeno girlandami ovoce.
Na postranních křídlech jsou čtyři scény ze života Panny Marie.
K horním reliéfům Zvěstování a Navštívení Panny Marie mohly být předlohou dřevoryty Albrechta Dürera.
Výjev Narození Páně na levém křídle je podle mědirytu Martina Schongauera. Kompoziční schéma poslední scény Smrt Panny Marie se vyskytuje pouze v Čechách, Slezsku, Polsku, Maďarsku, Rakousku a jižním Německu. Neobvyklé je, že Mariinu duši přijímá Bůh Otec a nikoli Kristus.
Je možné, že oltář je dílem dvou umělců, z nichž druhý je autorem skupiny Ukřižování se Zachariášem a Izaiášem na oltářním nástavci.
Ze stejné doby pochází oltář z cisterciáckého kláštera ve Zwettlu.[1]
Detaily oltáře
-
spodní část oltáře -
centrální část s Marií -
spodní část - detail -
nástavec se skupinou Ukřižování
Odkazy
Reference
- ↑ Světelský oltář v kontextu pozdně gotického umění střední Evropy. Sborník příspěvků přednesených na mezinárodním sympoziu konaném na zámku v Mikulově 20. a 21. června 2007. Národní památkový ústav v Brně 2008, ISBN 978-80-86752-74-7
Literatura
- Lehner, Gregor Martin: Der Schnitzaltar des Meisters von Mauer bei Melk, Schnell & Steiner, 2010
- Rainer Kahsnitz, Carved Splendor: Late Gothic Altarpieces in Southern Germany, Austria and South Tirol, Getty Publications, 2006
- Michaela Maria Schuller, Der Altar von Mauer bei Melk - ursprüngliches Aussehen und ursprüngliche Ikonographie, Diplom-Arbeit, Universität Wien, 2003
- Der Schnitzaltar von Mauer bei Melk, 206. Sonderausstellung der österreichischen Galerie Belvedere in Wien, Wien 1997
- Feuchtmüller, Rupert; Santol, Eugen: Der Schnitzaltar in Mauer bei Melk, St. Pölten, Wien, Niederösterreichisches Pressehaus, 1975
- Feuchtmüller, Rupert: Der Schnitzaltar in Mauer bei Melk. Ein Wunder der Gotischen Schnitzkunst, Verlag Niederösterreich, Pressehaus, 1955
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_oltáře_z_Mauer_bei_Melk |
