| Mistr oltáře z Ortenbergu | |
|---|---|
| Narození | 15. století |
| Úmrtí | 15. století |
| Povolání | malíř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mistr oltáře z Ortenbergu, též Mistr Svaté rodiny[1] byl německý gotický malíř činný v první třetině 15. století, představitel pozdní fáze Krásného slohu. Je autorem oltáře v Ortenbergu v Hesensku.
Život
Anonymní malíř, označovaný jako Mistr oltáře z Ortenbergu, byl činný ve středním Porýní a mohl pracovat v Mohuči. Z technologického rozboru malby se usuzuje, že měl spolupracovníky.[2]
Dílo
Třídílný Oltář z Ortenbergu pochází z doby kolem roku 1420. Jde o malbu temperou na plátně, připevněném na desce z dubového (nebo jedlového) dřeva, zlacenou plátkovým zlatem. Oltář se původně nacházel v kostele Panny Marie (Marienkirche) v Ortenbergu, postaveném v letech 1385 až 1450 (zde kopie), nyní je vystaven v Hessisches Landesmuseum, Darmstadt.
Oltář patří k mistrovským dílům porýnského umění z počátku 15. století.[3] Centrální scéna (100 x 162 cm) zobrazuje příbuzenstvo Marie a Josefa s Ježíškem - sv. Annu, svaté panny (sv. Barbora, sv. Dorota) a malého Jana Křtitele. Na dalších deskách o rozměru 100 x 81 cm jsou scény Narození Ježíška (vlevo)[4] a Klanění tří králů (vpravo)[5].[6] Jeden z králů na pravém křídlu oltáře je patrně český císař Zikmund Lucemburský.[7]
Historik Michael Schroeder se domnívá, že postava představující krále Balthasara, je král Václav IV. Nalezl také shodnou kompozici na obrazu Nalezení pravého kříže od Mistra rajhradského oltáře a soudí, že malba je natolik odlišná od porýnského umění ze stejné doby, že se pravděpodobně jedná o českou práci z okruhu parléřovské hutě. Jako možného donátora oltáře uvádí probošta kostela St. Maria ad gradus (Mainz). Po roce 1314 pracovali na stavbě kláštera (Marienstift) v Mohuči čeští stavitelé, což dokládá vzájemné umělecké kontakty.[8]
Díla připisovaná autorovi a jeho dílně
- Oltář z Ortenbergu ( kolem 1420), Hessisches Landesmuseum, Darmstadt
- Klanění, Stiftsmuseum der Stadt Aschaffenburg[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Suckale R, Weniger M, Wundram M, Gotika, Slovart 2007, s.14-19
- ↑ R. Kühnen: Der Ortenberger Altar: Technologischer Befund. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000. S. 125–138
- ↑ D. Schäfer: In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124.
- ↑ Narození Ježíška
- ↑ Klanění
- ↑ Bildindex: Ortenberger Altar, fotografie celého oltáře
- ↑ J. Fajt: (Hrsg.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1310–1437. Katalog zur Ausstellung auf der Prager Burg 2006. München 2006
- ↑ Michael Schroeder, Balthasar gleicht König Wenzel, Frankfurter Rundschau, 23. DEZEMBER 2010
- ↑ Wolfgang Beeh, Kritische Berichte, 4, č.4, 1976
Literatura
- D. Schäfer: Der Ortenberger Altar als mittelrheinisches Kunstwerk um 1400. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124.
- Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966.
- Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966.
Externí odkazy
- Zeno: Meister des Ortenberger Altars: Ortenberger Altar, Szene Die Heilige Sippe
- Marienkirche Ortenberg
- Deutsche Digitale Bibliotek: Ortenberger Altar
- Wolfgang Beeh, MITTELALTERLICHE ABBILDER ALS LEGITIMATIONSNACHWEIS Die Tafel mit der Anbetung der Könige in Lenzburg und der Ortenberger Altar, Kritische Berichte 4, 1976
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_oltáře_z_Ortenbergu |
