Mistr suchdolské Barbory

Mistr suchdolské Barbory byl jedním z nejvýznamnějších jihočeských gotických řezbářů po roce 1450.

Život

Dílna tohoto mistra byla patrně v Českém Krumlově. Tamější rožmberský dvůr udržoval hospodářské a politické styky s Vídní a dvorem císaře Friedricha III. a jeho prostřednictvím pronikal do Jižních Čech vliv vídeňského a porýnského sochařství.

Dílo

Jméno anonymního tvůrce je odvozeno od jeho sochy sv. Barbory z doby kolem roku 1460, původně umístěné v kostele svatého Mikuláše v Suchdole nad Lužnicí.^[1]

Socha ještě souvisí s uměním krásného slohu, ale rozvinutím tvaru do prostoru, výraznějším pohybem a modelací drapérie^[2] předjímá následující styl pozdní gotiky označovaný jako "hranatý sloh" nebo "sloh řasených záhybů"^[3] Sochař měl pravděpodobně kontakty se Švábskem, kde v té době působil Hans Multscher (Ulm) a s Vídní, kde byl nejvýznamnějším sochařem Jakob Kaschauer. Jeho díla tvoří spojovací článek k pozdějšímu vzniku jihočeské řezbářské školy napojené na podunajské malíře a ovlivněné dílem Nicolause Gerhaerta van Leyden.

Známá díla

• 1460 socha sv. Barbory ze Suchdola, AJG Hluboká
• poprsí světice, Wels, Horní Rakousy, nyní Budapešť
• poprsí světice, Wels, Horní Rakousy, nyní Ostřihom

Díla jiných jihočeských řezbářů z období kolem roku 1460

• Kristus vítězný, Národní galerie v Praze
• Madona z Kájova
• Madona z Třeboně (ze sv. Majdaleny)
• Magdaléna z Černice
• Madona v Čakově
• Madona z Boletic
• Assumpta z Deštné
• Madona Schimetschkova

Odkazy

Reference

Literatura

• Jaromír Homolka, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 175
• Müller J, Jihočeská plastika pozdního krásného slohu, dis. práce, FF UK Praha 1975
• Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 166