Sport | biatlon |
---|---|
Založeno | 1958 |
Periodicita | každoroční s výjimkou olympijských let |
Období | únor–březen |
Pořadatel | Mezinárodní biatlonová unie |
První ročník | 1958 |
Mistrovství světa v biatlonu (anglicky Biathlon World Championships) je vrcholná soutěž biatlonu, kterou organizuje Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Mistrovství světa bylo založeno roku 1958, kdy se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu. V současné době se soutěží v sedmi disciplínách – ve vytrvalostním závodu, sprintu, stíhacím závodu, závodu s hromadným startem, štafetě, smíšené štafetě a smíšeného závodu dvojic.
Historie
Již v roce 1957 Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) zahrnula biatlon do své působnosti a rozšířila název na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). O rok později se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu první mistrovství světa, jehož součástí byl vytrvalostní závod mužů. Až do roku 1965 se medaile udělovaly pouze za tuto disciplínu, jelikož štafetový, resp. týmový závod mužů nebyl oficiální součástí Mistrovství světa v biatlonu a jeho výsledky byly tvořeny pouze na základě výsledků vytrvalostního závodu čtyř (1958) nebo tří nejlepších (1959–1963) sportovců daného národa. V roce 1965 se poprvé konal štafetový závod na 3 × 7,5 km a v roce 1966 byl upraven na dnešní podobu ve čtyřech závodnících.
V roce 1974 byl program rozšířen o třetí disciplínu – sprint. Mezi lety 1989 a 1998 byl součástí týmový závod. Stíhací závod byl poprvé zařazen v roce 1997, závod s hromadným startem je součástí od roku 1999. V roce 2007 byla poprvé zařazena smíšená štafeta, smíšený závod dvojic pak od roku 2019.
Původně na mistrovství světa závodili pouze muži. V roce 1984 se konalo první mistrovství světa pro ženy, přičemž mužský i ženský šampionát probíhaly odděleně až do roku 1989.
Původně se střílelo z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na terče o průměru 25 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Na podnět ČSSR a Rakouska se roku 1978 začala místo kulovnice používat malorážka a vzdálenost terče byla snížena na 50 metrů.
Přehled světových šampionátů
Seznam vítězů
Nejúspěšnější závodníci
Muži
Pořadí | Jméno | Země | Od | Do | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Ole Einar Bjørndalen | Norsko Norsko | 1997 | 2017 | 20 | 14 | 11 | 45 |
2. | Johannes Thingnes Bø | Norsko Norsko | 2015 | 2024 | 20 | 13 | 5 | 38 |
3. | Martin Fourcade | Francie Francie | 2011 | 2020 | 13 | 10 | 5 | 28 |
4. | Emil Hegle Svendsen | Norsko Norsko | 2007 | 2016 | 12 | 6 | 3 | 21 |
5. | Tarjei Bø | Norsko Norsko | 2011 | 2024 | 11 | 7 | 8 | 26 |
6. | Frank Luck | Východní Německo Východní Německo Německo Německo |
1989 | 2004 | 11 | 5 | 4 | 20 |
7. | Alexandr Tichonov | Sovětský svaz Sovětský svaz | 1967 | 1979 | 11 | 4 | 2 | 17 |
8. | Ricco Groß | Německo Německo | 1991 | 2007 | 9 | 5 | 6 | 20 |
9. | Frank Ullrich | Východní Německo Východní Německo | 1977 | 1983 | 9 | 4 | 1 | 14 |
10. | Raphaël Poirée | Francie Francie | 1998 | 2007 | 8 | 3 | 7 | 18 |
tučné – aktivní biatlonista |
Ženy
Pořadí | Jméno | Země | Od | Do | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Marte Olsbuová Røiselandová | Norsko Norsko | 2016 | 2023 | 13 | – | 4 | 17 |
2. | Magdalena Neunerová | Německo Německo | 2007 | 2012 | 12 | 4 | 1 | 17 |
3. | Tiril Eckhoffová | Norsko Norsko | 2015 | 2021 | 10 | 2 | 3 | 15 |
4. | Jelena Golovinová | Sovětský svaz Sovětský svaz | 1985 | 1991 | 10 | 1 | 1 | 12 |
5. | Petra Behleová | Západní Německo Západní Německo Německo Německo |
1988 | 1997 | 9 | 2 | 2 | 13 |
6. | Uschi Dislová | Německo Německo | 1991 | 2005 | 8 | 8 | 3 | 19 |
7. | Andrea Henkelová | Německo Německo | 2000 | 2013 | 8 | 6 | 2 | 16 |
8. | Tora Bergerová | Norsko Norsko | 2006 | 2013 | 8 | 5 | 5 | 18 |
9. | Liv Grete Skjelbreidová Poiréeová | Norsko Norsko | 1997 | 2004 | 8 | 3 | 2 | 13 |
10. | Laura Dahlmeierová | Německo Německo | 2015 | 2019 | 7 | 3 | 5 | 15 |
tučné – aktivní biatlonistka |
Česká stopa
V letech 1993-2021 získali čeští biatlonisté celkem 21 medailí (6/6/9), výrazně si tak polepšili a navázali na československé biatlonisty, kteří v letech 1958-1992 získali čtyři medaile (0/1/3).
Přehled medailí
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1. | Norsko Norsko | 90 | 78 | 70 | 238 |
2. | Německo Německo | 64 | 53 | 36 | 153 |
3. | Sovětský svaz Sovětský svaz | 44 | 29 | 21 | 94 |
4. | Francie Francie | 40 | 37 | 40 | 117 |
5. | Rusko Rusko | 28 | 41 | 28 | 97 |
6. | Východní Německo Východní Německo | 19 | 12 | 10 | 41 |
7. | Švédsko Švédsko | 16 | 18 | 30 | 64 |
8. | Finsko Finsko | 10 | 10 | 16 | 36 |
9. | Itálie Itálie | 10 | 9 | 15 | 34 |
10. | Ukrajina Ukrajina | 7 | 10 | 22 | 39 |
11. | Bělorusko Bělorusko | 6 | 9 | 14 | 29 |
12. | Česko Česko | 6 | 6 | 9 | 21 |
13. | Rakousko Rakousko | 3 | 8 | 11 | 22 |
14. | Západní Německo Západní Německo | 2 | 4 | 7 | 13 |
15. | Slovinsko Slovinsko | 2 | 2 | 1 | 5 |
16. | Polsko Polsko | 1 | 6 | 7 | 14 |
17. | Spojené státy americké Spojené státy americké | 1 | 4 | 1 | 6 |
18. | Kanada Kanada | 1 | 2 | 1 | 4 |
Slovensko Slovensko | 1 | 2 | 1 | 4 | |
20. | SNS SNS | 1 | 1 | 0 | 2 |
21. | Bulharsko Bulharsko | 0 | 4 | 4 | 8 |
22. | Čína Čína | 0 | 3 | 0 | 3 |
23. | Československo Československo | 0 | 1 | 3 | 4 |
24. | Rumunsko Rumunsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
25. | Lotyšsko Lotyšsko | 0 | 0 | 2 | 2 |
26. | Chorvatsko Chorvatsko | 0 | 0 | 1 | 1 |
Estonsko Estonsko | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Ruská biatlonová unie Ruská biatlonová unie | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Celkem | 352 | 350 | 352 | 1054 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Championships na anglické Wikipedii a Biathlon-Weltmeisterschaften na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v biatlonu na Wikimedia Commons
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovství_světa_v_biatlonu |