Mistrovství světa v plavání

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

Historie

První Plavání na mistrovství světa v plaveckých sportech se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Datum konání	MS	Místo konání	Počet sportovců	Počet disciplín
31. srpen – 9. září 1973	01 - MS 1973	Bělehrad, Jugoslávie	686	18 (m), 19 (ž)
19. červenec – 27. červenec 1975	02 - MS 1975	Cali, Kolumbie	682	18 (m), 19 (ž)
20. srpen – 28. srpen 1978	03 - MS 1978	Západní Berlín, NSR	828	18 (m), 19 (ž)
29. červenec – 8. srpen 1982	04 - MS 1982	Guayaquil Ekvádor	848	18 (m), 19 (ž)
13. srpen – 23. srpen 1986	05 - MS 1986	Madrid Španělsko	1119	19 (m), 22 (ž)
3. leden – 13. leden 1991	06 - MS 1991	Perth Austrálie	1142	21 (m), 24 (ž)
1. září – 11. září 1994	07 - MS 1994	Řím, Itálie	1400	21 (m), 24 (ž)
8. leden – 17. leden 1998	08 - MS 1998	Perth, Austrálie	1371	26 (m), 29 (ž)
16. červenec – 29. červenec 2001	09 - MS 2001	Fukuoka, Japonsko	1498	29 (m), 32 (ž)
12. červenec – 27. červenec 2003	10 - MS 2003	Barcelona, Španělsko	2015	29 (m), 33 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2005	11 - MS 2005	Montréal Kanada	1784	29 (m), 33 (ž)
18. březen – 1. duben 2007	12 - MS 2007	Melbourne, Austrálie	2158	29 (m), 36 (ž)
17. červenec – 2. srpen 2009	13 - MS 2009	Řím, Itálie	2556	29 (m), 36 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2011	14 - MS 2011	Šanghaj, Čína	2220	29 (m), 36 (ž)
19. červenec – 4. srpen 2013	15 - MS 2013	Barcelona, Španělsko	2293	30 (m), 37 (ž), 1 (mix)
24. červenec – 9. srpen 2015	16 - MS 2015	Kazaň, Rusko	2400	30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. červenec – 30. červenec 2017	17 - MS 2017	Budapešť, Maďarsko	2360	30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
12. červenec – 28. červenec 2019	18 - MS 2019	Kwangdžu, Jižní Korea	2623	30 (m), 38 (ž), 8 (mix)
18. června – 3. červenec 2022	17 - MS 2022	Budapešť, Maďarsko	2034	29 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. června – 30. červenec 2023	19 - MS 2023	Fukuoka, Japonsko
	20 - MS 2024	Dauhá, Katar
	21 - MS 2025	Kallang, Singapur[1]
	22 - MS 2027	Budapešť, Maďarsko

Historická medailová tabulka

Pořadí	Stát	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1	USA	182	151	101	434
2	Německo Německo	84	98	80	262
3	Čína Čína	74	54	41	169
4	Austrálie Austrálie	68	60	52	180
5	Rusko Rusko	53	39	35	127
6	Maďarsko Maďarsko	23	17	18	58
7	Itálie Itálie	21	18	32	71
8	Kanada Kanada	19	28	30	77
9	SSSR	16	28	28	72
10	Nizozemsko Nizozemsko	13	21	22	56
11	Velká Británie	10	14	29	53
12	Ukrajina Ukrajina	9	5	7	21
13	Francie Francie	8	14	11	33
14	Španělsko Španělsko	7	18	13	38
15	Japonsko Japonsko	6	22	47	75
16	Švédsko Švédsko	6	12	13	31
17	Polsko Polsko	6	4	5	15
18	Jižní Afrika Jižní Afrika	5	1	8	14
19	Zimbabwe Zimbabwe	4	5	0	9
20	Srbsko Srbsko	4	2	2	8
21	Brazílie Brazílie	3	1	4	8
22	Finsko Finsko	2	2	0	4
23	Rumunsko Rumunsko	2	1	7	10
24	Jugoslávie Jugoslávie	2	0	2	4
25	Dánsko Dánsko	1	2	5	8
26	Mexiko Mexiko	1	2	3	6
27	Tunisko Tunisko	1	2	3	6
28	Chorvatsko Chorvatsko	1	2	1	4
29	Kostarika Kostarika	1	1	2	4
29	Řecko Řecko	1	1	2	4
31	Bělorusko Bělorusko	1	1	0	2
32	Belgie Belgie	1	0	2	3
33	Jižní Korea Jižní Korea	1	0	1	2
34	Surinam Surinam	1	0	0	1
35	Švýcarsko Švýcarsko	0	4	1	5
36	Rakousko Rakousko	0	3	3	6
37	Nový Zéland Nový Zéland	0	3	2	5
37	Slovensko Slovensko	0	3	2	5
39	Česko Česko	0	3	0	3
40	Bulharsko Bulharsko	0	1	4	5
41	Norsko Norsko	0	1	1	2
42	Kuba Kuba	0	1	1	2
43	Island Island	0	1	1	2
44	Litva Litva	0	0	2	2
45	Argentina Argentina	0	0	1	1
45	Československo Československo	0	0	1	1
45	Egypt Egypt	0	0	1	1
45	Malajsie Malajsie	0	0	1	1
45	Portoriko Portoriko	0	0	1	1
45	Venezuela Venezuela	0	0	1	1

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články

• Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v plavání na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Mezinárodní plavecké federace (anglicky)
• Výsledky na www.swimrankings.net (anglicky)