Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu

Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (anglicky World ARDF^{[Pozn. 1]} Championships, nebo také IARU World ARDF Championships^[1]) je nejvyšší sportovní soutěží v rádiovém orientačním běhu. Pořádá se každé dva roky jednotlivými pořadatelskými zeměmi pod záštitou mezinárodní federace radioamatérů IARU. ^[2]

První Mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1980 v Polsku, druhé v roce 1984 v Norsku, třetí v roce 1986 v Jugoslávii.^[3]

Charakter se velmi měnil, od závodů s velmi „amatérskými“ podmínkami došlo k pevnému stanovení pravidel, zvýšení sportovní úrovně a celkové profesionalizaci samotného mistrovství. Také se změnily podmínky pro utajování, dle současných pravidel (2023) je pořadatel například povinen zveřejňovat cílové arény, z čehož je možné odvodit prostory samotných závodů, což dřív nebylo zvykem.^[4]

Díky novým technologiím, jako je například GPS tracking a přenosy mezičasů z kontrol do cíle, se sport stává atraktivnější pro diváky. Stále je ovšem zásadním problémem nemožnost sledovat závodníka v samotném závodním prostoru, jelikož na rozdíl od běžného pěšího orientačního běhu závodníci vyhledávají kontroly v libovolném pořadí a tudíž téměř do poslední chvíle není jasné, kdo bude vítězem a které pořadí bylo optimální. Tento problém částečně řeší disciplína sprint s povinnou diváckou kontrolou mezi jednotlivými okruhy kontrol v libovolném pořadí, která je tím pádem pro diváky atraktivnější.^[5]

Disciplíny a kategorie

Discipliny

Disciplíny na mistrovství světa se průběžně měnily spolu s vznikem dalších formátů soutěže. Od prvního mistrovství v roce 1980 až do roku 2012 se soutěžilo pouze na dvou klasických tratích – 3,5 MHz a 144 MHz. Závod ve sprintu a foxoringu se poté objevil v roce 2012 v Srbsku.^[6]

Zajímavostí je, že od samotného počátku neexistuje samostatná týmová disciplína, místo toho se týmové hodnocení počítá součtem časů dvou nejlepších závodníků z dané země v daném závodě.^[4]

Každá disciplína se běží jeden soutěžní den, z důvodu odpočinku závodníků a prevence úrazů bývá v programu po dvou dnech zařazen den volna.

Kategorie

Stejně jako v případě disciplín i u kategorií docházelo v průběhu let k podstatným změnám; na prvním mistrovství například existovaly pouze kategorie juniorů a seniorů. První veteránské kategorie byly součástí mistrovství až v roce 1984 v Oslu.^[6] Poté postupem času docházelo k dělení veteránských kategorií a v současnosti se soutěží celkem ve 12 kategoriích dle pohlaví: juniorské, elitní a 4 veteránské.^[4]

Účastníci

Počet zemí na Mistrovství světa také různě osciloval, zejména vzhledem k politickým změnám na konci 20. století. Ve většině zemí východního bloku byl ROB jakožto braný sport spojen s armádními organizacemi (v ČR Svazarm). Po pádu Železné opony došlo k velkému rozmachu dalších sportů a v mnohých zemích začal ROB upadat. V posledních letech také účast velmi ovlivnila světová epidemie koronaviru, kdy v roce 2020 došlo k přesunu mistrovství na další rok.

Prvního mistrovství se účastnilo 11 zemí, včetně tehdejšího Československa, na dosud posledním mistrovství v Bulharsku v roce 2022 bylo přítomno 21 zemí.^[7] Mezi tradiční účastnické země na MS v ROB patří např. Česká republika, Ukrajina, Rusko, Německo, Polsko, Bulharsko, Slovensko a Rumunsko.

Česká stopa

Česká republika je historicky jednou z nejúspěšnějších zemí v rádiovém orientačním běhu vůbec, nejinak je tomu na mistrovství – čeští reprezentanti se velmi často objevují na nejvyšších příčkách závodů Mistrovství.^[8] Do roku 2011 bylo mezi 16 nejúspěšnějšími závodníky historie 7 českých reprezentantů.^[9]

Stejně tak byly pozitivně závodníky hodnocena organizace Mistrovství v ČR / ČSR v roce 1990 na Štrbském plesu a 2004 v Brně. Dalším mistrovstvím pořádaným v Česku bude Mistrovství světa 2023 v Liberci.^[10]

Z několika Mistrovství vznikly reportáže a články do českých médií, včetně České televize.^[11][12]

Seznam Mistrovství světa ^[6]

Rok	Datum	Pořadatelská země	Počet účastníků	Počet zemí	Poznámka / zajímavost
MS 1980	7. - 13. září	Polsko Polsko, Cetniewo	-	11
MS 1984	6. - 9. září	Norsko Norsko, Oslo	-	13
MS 1986	3. - 7. září	Jugoslávie Jugoslávie, Sarajevo	-	17
MS 1988	7. - 10. září	Švýcarsko Švýcarsko, Beatenberg	-	16
MS 1990	10. - 15. září	Československo Československo, Štrbské pleso	236	19
MS 1992	8. - 13. září	Maďarsko Maďarsko, Siófok	-	23
MS 1994	12. - 17. září	Švédsko Švédsko, Södertälje	-	-
MS 1997	2. - 7. září	Německo Německo, Sankt Englmar	248	-
MS 1998	1. - 6. září	Maďarsko Maďarsko, Nyíregyháza	-	-
MS 2000	13. - 18. října	Čína Čína, Nanking	-	-	První MS uspořádané mimo Evropu.
MS 2002	2. - 7. září	Slovensko Slovensko, Tatranské Matliare	305	-
MS 2004	7. - 12. září	Česko Česko, Brno	165	-	Poprvé zajištěny rádiové přenosy mezičasů ze všech kontrol do cílové arény.
MS 2006	12. - 17. září	Bulharsko Bulharsko, Primorsko	342	-
MS 2008	2. - 7. září	Jižní Korea Jižní Korea, Hwasong	329	-
MS 2010	15. - 17. září	Chorvatsko Chorvatsko, Opatija	383	33
MS 2012	10. - 16. září	Srbsko Srbsko, Kopaonik	340	30	Poprvé uvedeny disciplíny sprint a foxoring.
MS 2014	8. - 12. září	Kazachstán Kazachstán, Burabay	277	25
MS 2016	3. - 9. září	Bulharsko Bulharsko, Albena	340	32
MS 2018	4. - 7 září	Jižní Korea Jižní Korea, Sokčcho	300	29
MS 2022	29. srpna - 2. září	Bulharsko Bulharsko, Borovec	227	21	Z důvodu epidemie koronaviru posunuto o 2 roky.
MS 2023	27. srpna - 1. září	Česko Česko, Liberec	předběžně 328	předběžně 28	Původně se mělo konat v roce 2022.
MS 2025	bude upřesněno	Litva Litva, Vilnius	-	-	Pořadatelství schváleno IARU.

Poznámky

Reference