Moderátor kurie

Kanonické právo katolické církve
Ius vigens (současné právo)
Kodex kanonického práva z roku 1983 (Omnium in mentem, Magnum principium) Kodex kánonů východních církví Další dokumenty a zdroje: Ad tuendam fidem, Ex corde Ecclesiae, Indulgentiarum Doctrina, Praedicate evangelium, Veritatis gaudium, Zvyk, Reformy manželského procesu papeže Františka, Církevní přikázání II. vatikánský koncil: Christus Dominus, Lumen gentium, Optatam totius, Orientalium ecclesiarum, Presbyterorum ordinis, Sacrosanctum concilium
Právní dějiny katolické církve
Jus antiquum (r. 33–1140): Starověké předpisy (Didaché, Constitutiones Apostolorum, Canones apostolorum); Sbírky starověkých kánonů (Dionysianae, quadripartita, Quesnelliana, Wigorniensis); Decretum Gelasianum, Symmachiánské padělky, Pseudoisidorské dekretálie (Konstantinova donace), Gregoriánská reforma (Boj o investituru, Dictatus papae, Libertas Ecclesiae, Plenitudo potestatis) Jus novum (r. 1140–1563): Corpus Juris Canonici – Gratiánův dekret (Dekretista, capitulum Episcopi, Margaritae), Ius commune, Decretales Gregorii IX (Dekretalista), Regulae Iuris, Extravagantes, Liber Septimus Jus novissimum (r. 1563–1918): Tridentský koncil – Benedictus Deus, Tametsi, Apostolicae Sedis moderationi Jus codicis (1918 – současnost): Kodex kanonického práva 1917, Ecclesiae Sanctae, Kodex kanonického práva 1983 Další: Contractum trinius, Papežský soudce-delegát, Opční právo
Východní katolické kanonické právo

Moderátor kurie pod vedením biskupa diecéze katolické církve koordinuje výkon správních povinností a dohlíží na osoby, které zastávají funkce a služby v diecézní správě. Musí být knězem. Tato funkce byla různě popisována jako obdoba funkce provozního ředitele. Ačkoli byl poprvé zařazen do Kodexu kanonického práva z roku 1983, je tento pojem mnohem starší.

Biskup není povinen jmenovat moderátora kurie a může tento úřad vykonávat sám nebo jeho funkcí pověřit jiné osoby. Obvykle tento úřad zastává generální vikář, nebo jeden z nich, pokud jich má diecéze více.^[1]

Moderátor kurie je vázán k biskupovi obecnou zásadou, že „diecézní struktury musí vždy sloužit dobru duší a že organizační potřeby nesmí mít přednost před péčí o osoby. Je proto nutné zajistit, aby organizace byla agilní a efektivní, zbavená všech zbytečných složitostí a byrokracie, přičemž pozornost musí být vždy zaměřena na nadpřirozený účel práce.“^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moderatore della curia na italské Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.