Mokřice (hrad)

Mokřice
Základní informace
Výstavba	13.–14. století
Zánik	1. polovina 15. století
Poloha
Adresa	vrch Na Zámcích, Lužany, Česko Česko
Souřadnice	50°26′50,67″ s. š., 15°28′59,94″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mokřice jsou zaniklý hrad u Lužan v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nachází se severně od vesnice na výběžku vrchu Na Zámcích. Lokalita bývá označována také jako tvrz. Podle archeologických nálezů byl hrad založen ve třináctém nebo čtrnáctém století. V patnáctém století byl nejméně jednou dobýván a v blíže neznámé době poté zanikl. Dochovaly se z něj terénní relikty budov a opevnění.

Historie

Název Mokřice spojil s pozůstatky hradu August Sedláček.^[1] První písemná zmínka o hradu podle něj pochází z roku 1323 a nachází se v přídomku Zbyslava z Mokřic. Další zmínka je až z roku 1462, kdy byla vyhlášena odúmrť po Lídě z Lužan, čemuž odporovali bratři Mikuláš a Jiří z Mokřice. Majetek tehdy získal Vilém Krušina z Lichtenburka, který jej připojil ke Konecchlumí.^[2] Někdy v té době by tedy podle písemných pramenů hrad zanikl.^[3] Doklady hmotné kultury a mincí z hradu ale neodpovídají pokročilé fázi patnáctého století, takže není jisté, jestli se písemné zmínky z let 1462 a 1464 vztahují k této nebo jiné lokalitě.^[1]

Archeologie

Archelogické nálezy z hradu pochází ze třináctého, čtrnáctého až poloviny patnáctého století. Velké množství militárií nalezených v okolí hradu dokládá nejméně jedno obléhání v patnáctém století.^[1] Při obléhání se ukázala nevýhodná poloha hradu chráněného ze tří stran strmými údolními svahy, ale zároveň snadno napadnutelného střelbou z protilehlých převýšených svahů. Ty zejména na jihu převyšují hradní terén už ve vzdálenosti 120 metrů. Výsledek střetnutí je nejasný.^[4] Hypoteticky mohlo k obléhání královským vojskem dojít v roce 1417, kdy byl dobyt nedaleký Bradlec a Lomnice nad Popelkou, nebo později během husitských válek, snad během roku 1424, kdy vojsko Jana Žižky dobylo mlázovickou tvrz.^[5]

Po krátkou dobu během husitských válek na hradě byla v provozu falzátorská mincovna. Specializovala se především na ražbu drobných domácích mincí flútků, ale je možné, že se falzátoři pokoušeli i o napodobení grošů. Na místě bylo nalezeno 122 vyražených flútků, což naznačuje problémy s distribucí falešných mincí.^[6]

V letech 2011–2018 byl výkopy amatérských badatelů získán rozsáhlý soubor kostí pocházejících nejspíše ze závěru osídlení hradu.^[7] Podle jejich rozboru v jídelníčku obyvatel hradu převažovalo hovězí, vepřové a drůbeží maso mladých zvířat, příležitostně doplňované masem ovčím a výjimečně kozím.^[8] Zvířata byla porážena a zpracovávána přímo na hradě, ale podstatná část kvalitnějšího masa byla na hrad dovážena odjinud.^[9] Slepice byly chovány především kvůli produkci vajec.^[10] Kosti lovné zvěře tvoří 7,4 % souboru. Převažují v nich kosti zajíce a vyskytují se také kosti jelenů a srnců, naopak prase divoké je zastoupeno jedinou kostí. Doložena je příležitostná konzumace ptáků (koroptev, kachna divoká, dlask, špaček, drozd brávník, strakapoud, straka a další).^[11]

S dobou existence hradu lze spojit šest reliktů hrází v údolí Studénky, z nichž tři hráze byly rybniční. Rybníky pravděpodobně sloužily k chovu ryb pro obyvatele hradu a nádrže za menšími hrázemi fungovaly jako sádky. Doloženými druhy ryb na hradě jsou plotice, perlín, okoun, candát, štika, pstruh a především kapr.^[12]

Stavební podoba

Hrad Mokřice bývá označován také jako tvrz.^[3] Jeho pozůstatky se nachází jeden kilometr severně od Lužan na výběžku vrchu Na Zámcích. Hrad byl postaven na ostrožně obtékané potokem Studénkou a jejím drobným bezejmenným přítokem. Ze tří stran jej tak chránily strmé svahy, zatímco na východě terén stoupá k vrcholu kopce.^[13]

Pozůstatky hradu mají příkopem vymezený oválný půdorys s rozměry 113 × 98 metrů. Oválná plošina hradního jádra měří 38 × 25 metrů. Zástavba a obvodová hradba se dochovaly pouze v podobě terénních reliktů.^[13]

Reference

Související články

• Seznam hradů v Královéhradeckém kraji