| Moses Mendelssohn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. září 1729 Desava |
| Úmrtí | 4. ledna 1786 (ve věku 56 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov Berlín-Střed |
| Povolání | filozof, překladatel, spisovatel a překladatel Bible |
| Významná díla | Netivot Hashalom Jerusalem  Q12410966Phaedon |
| Manžel(ka) | Fromet Mendelssohnová |
| Děti | Dorothea Schlegelová[1][2] Abraham Mendelssohn Bartholdy[3] Recha Meyerová Henriette Mendelssohnová Joseph Mendelssohn Nathan Mendelssohn |
| Rodiče | Mendel Heymann a Bela Rachel Wahl |
| Příbuzní | Johannes Veit a Philipp Veit (vnoučata) |
| Vlivy | Gottfried Wilhelm Leibniz John Locke Thomas Hobbes Baruch Spinoza |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moses Mendelssohn (6. září 1729 Dessau – 4. ledna 1786 Berlín) byl židovský učenec a filosof, průkopník židovského osvícenství (haskala).
Život
Narodil se v chudé rodině písaře, kromě mateřské řeči jidiš se naučil hebrejsky a brzy začal se studiem Talmudu. V deseti letech nastoupil do třídy desavského rabína Fränkela, vydavatele knihy Průvodce bloudících středověkého židovského filosofa Maimonida, kterou Mendelssohn brzy přečetl. Roku 1743 se s rabínem Fränkelem přestěhoval do Berlína, kde se živil kondicemi a naučil se německy, latinsky i francouzsky. Roku 1754 nastoupil jako účetní do textilní firmy otce jednoho ze svých žáků a seznámil se s básníkem a filosofem Lessingem, který mu pomohl publikovat první spis a seznámil ho s vydavatelem časopisu Briefe Friedrichem Nikolaiem.
Mendelssohn se stal vlivným kritikem německé literatury a roku 1762 se oženil s F. Gugenheimovou, s níž měl deset dětí. Roku 1763 získal první cenu Královské pruské akademie (před I. Kantem) a roku 1767 vydal dialog Faidon – modernizovanou verzi Platónova dialogu o nesmrtelnosti duše. Mendelssohn se tak přiklonil k osvícenskému a racionálnímu chápání náboženství a velmi se zasazoval o náboženskou toleranci.
Roku 1770 ho švýcarský protestantský farář Johann Kaspar Lavater veřejně vyzval, aby buď křesťanství vyvrátil, anebo se stal křesťanem. Z následující dlouhé polemiky se Mendelssohn zhroutil a věnoval se pak jen překládání Tóry. Jeho německý překlad, tištěný hebrejskými písmeny vedle originálu, který měl pomoci Židům, aby se naučili německy, vyšel v letech 1780–1783. I jinak se Mendelssohn věnoval zlepšení společenského postavení Židů a v knize Jeruzalém čili o náboženské moci a židovství (1786) hájil jednak náboženskou toleranci, jednak závaznost židovského zákona i pro křesťany.
Roku 1779 zvěčnil Lessing přítele Mendelssohna ve slavném dramatu Nathan moudrý. Když roku 1781 už mrtvého Lessinga nařkl Friedrich Heinrich Jacobi ze „spinozismu“ a tedy atheismu, napsal Mendelssohn jako své poslední dílo obranu Lessingovu. Mendelssonův syn Josef založil velký bankovní dům Mendelssohn, dcera Dorothea se provdala za romantického filosofa Friedricha Schlegela a v rodině mladšího syna Abrahama se narodil významný hudební skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moses Mendelssohn na německé Wikipedii.
- ↑ Шлегель, Доротея. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 16.
- ↑ Nikolaj Fjodorovič Gruške: Шлегель, Доротея. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIXa.
- ↑ Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02].
Literatura
Česky vyšel Mendelssohnův Faedon, aneb Sokratesowo poslednj rozmlauwanj o nesmrtedlnosi duše v překladu J. Černého v Praze roku 1833.
- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moses Mendelssohn na Wikimedia Commons - Galerie Moses Mendelssohn na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Moses Mendelssohn
- (anglicky)
- Heslo ve Stanford Encyclopedia
- (německy)
- Heslo v BBKL, bibliografie
- Mendelssohnovo dílo na Google Books, full text
- Spisy na portálu Zeno
- Mendelssohn-Gesellschaft e.V.
- Moses Mendelssohn Zentrum für europäisch-jüdische Studien (MMZ) an der Universität Potsdam
- Moses-Mendelssohn-Akademie Halberstadt
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Moses_Mendelssohn |
