 Mravenec otročící | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Čeleď | mravencovití (Formicidae) |
| Rod | mravenec (Formica) |
| Binomické jméno | |
| Formica fusca (Linnaeus, 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenec otročící (Formica fusca) či mravenec černohnědý patří do rodu mravenců Formica a dále do podrodu Serviformica (otročící mravenci) v podčeledi Formicinae .
Popis
Po celém těle je leskle černý a je pokrytý krátkými chloupky. Dělnice dosahují velikosti 4,5 až 7,5 milimetru, zatímco pohlavní jedinci jsou velcí až 11 milimetrů. Rojí se mezi koncem června a začátkem září.
Rozšíření
Hnízda si staví hlavně v zemi; preferována jsou otevřená a mírně zastíněná místa. Je poměrně teplomilný a vyhýbá se vnitřku stinných lesů. Areál rozšíření je západ palearktické oblasti. Ve Fennoskandiávii je rozšířen až do 65 stupňů severní šířky. Mravenec otročící je rozšířen po celé střední Evropě. V Alpách se vyskytuje v nadmořských výškách až 1800 metrů. Ve vyšších polohách jej nahrazuje Formica lemani, která se vyskytuje až do výšky do 3000 metrů.[1]
Způsob života
Hnízda jsou většinou polygynní, tzn. že v nich žije několik spářených královen, případně monogynní. Dělnice se mohou dožít až osmi let. Mravenec otročící je málo agresivní druh, který se pokud možno vyhýbá střetu s jinými mravenci.[2] Často se stává kořistí mnoha jiných druhů, které si zakládají vlastní kolonie s pomocí jeho dělnic (proto otročící mravenec). Kolonie bývá také pravidelně napadána mravencem loupeživým (Formica sanguinea) a mravencem otrokářským (Polyergus rufescens), kteří zde kradou kukly.
Výživa
Strava se skládá především z hmyzu a medovice.
Systematika
Druh mravence otročícího (Formica fusca) se dělí na tyto poddruhy:
- Formica fusca alpicola Gredler, 1858[3]
- Formica fusca fusca Linnaeus, 1758[4]
- Formica fusca fuscolemani Samsinak, 1951[5]
- Formica fusca tombeuri Bondroit, 1917[6]
Fosilie Formica flori, nalezená v tisících exemplářů v eocenním baltském jantaru, je natolik podobná recentní F. fusca, že ji někteří autoři považují za druhově identickou, případně F. fusca přinejmenším za přímého potomka F. flori.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grauschwarze Sklavenameise na německé Wikipedii.
- ↑ SEIFERT, Bernhard. Die Ameisen Mittel- und Nordeuropas. Görlitz/Tauer: [s.n.] 368 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-936412-03-1, ISBN 3-936412-03-0. OCLC 180744235
- ↑ MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I.. 2. vyd. Praha: Academia, 2017. S. 106.
- ↑ Formica (Serviformica) fusca subsp. alpicola Gredler, 1858 | Fauna Europaea. fauna-eu.org [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Formica (Serviformica) fusca subsp. fusca Linnaeus, 1758 | Fauna Europaea. fauna-eu.org [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Formica (Serviformica) fusca subsp. fuscolemani Samsinak, 1951 | Fauna Europaea. fauna-eu.org [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Formica (Serviformica) fusca subsp. tombeuri Bondroit, 1917 | Fauna Europaea. fauna-eu.org [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ LARSSON, Sven Gisle. Baltic amber : a palaeobiological study. Klampenborg: Scandinavian Science Press 192 pages, 12 unnumbered leaves of plates s. Dostupné online. ISBN 87-87491-16-8, ISBN 978-87-87491-16-7. OCLC 4403029
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mravenec otročící na Wikimedia Commons 
Taxon Formica fusca ve Wikidruzích- Formica (Serviformica) fusca Linnaeus, 1758 na Fauna Europeana
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_otročící |
