Náchodská vrchovina

Náchodská vrchovina
Severní část Náchodské vrchoviny: pohled z Jestřebích hor, vpravo východní část Červenokostelecké pahorkatiny, dole Hronovská kotlina, za nimi Dobrošovská část Sedloňovské vrchoviny, vlevo nejvýše Vrchmezí
Nejvyšší bod	841 m n. m. (Špičák)
Nadřazená jednotka	Podorlická pahorkatina
Sousední jednotky	Broumovská vrchovina, Krkonošské podhůří, Stolové hory, Orlické hory, Levínská vrchovina/Wzgórza Lewińskie/Lewiner Bergland, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy, Žamberská pahorkatina
Podřazené jednotky	Červenokostelecká pahorkatina, Hronovská kotlina, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Polsko Polsko
Povodí	Labe
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVB-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náchodská vrchovina je geomorfologický podcelek Podorlické pahorkatiny, kterou tvoří společně se Žamberskou pahorkatinou a Moravskotřebovskou pahorkatinou. Nejvyšší vrchol Podorlické pahorkatiny je Špičák, který se nachází právě v Náchodské vrchovině.

Popis

Náchodská vrchovina ze skládá z těchto okrsků:

• Červenokostelecká pahorkatina – nejvyšší vrchol Končinský kopec 530 m n. m.
• Hronovská kotlina – nejvyšší vrchol na české straně Světlá hora 525 m n. m., polsky Blusczowa góra, je na hranici s Polskem a oba státy se o ni dělí; v Polsku Świni Grzbiet 527 m n. m.
• Sedloňovská vrchovina – nejvyšší vrchol Špičák (841 m n. m.), někdy uváděn sousední Plasnický Špičák (833 m n. m.)
• Ohnišovská pahorkatina – nejvyšší vrchol Na Vartě 618 m n. m.

Uvedené okrsky se od sebe svým charakterem liší a některé se dále člení na podokrsky. Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina a Sedloňovská vrchovina částečně zasahují na území Polska.

Na severu jsou základní stavební jednotkou metamorfované horniny, souhrnně nazývané novoměstské fylity, vystupující např. v údolí Metuje mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují, na Dobrošově a jinde. Z vyvřelin se nejvíce uplatňují gabrodiorit (Špičák 835 m n. m.), granodiorit (novohradský a olešnický masiv) a žulový porfyr jižně od Bělovsi. Permské červenohnědé sedimenty tvoří část Červenokostelecká pahorkatiny. V jižněji položeném území mají hlavní zastoupení svrchnokřídové slínovce.

Externí odkazy

• http://priroda-nachodska.webnode.cz/geologie-a-geomorfologie/geomorfologicke-cleneni/

Autoritní data	NKC: ge1063478