| Národní hnutí za stabilitu a pokrok | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | NDSV |
| Datum založení | duben 2001 |
| Předseda | Stanimir Ilčev |
| Zakladatel | Simeon II. |
| Sídlo | Sofie, Bulharsko |
| Ideologie | populismus liberalismus konzervativní liberalismus |
| Politická pozice | střed až středopravice |
| Mezinárodní org. | Liberální internacionála |
| Evropská strana | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu |
| Barvy | |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Národní shromáždění | 0/240
|
| Evropský parlament | 0/17
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní hnutí za stabilitu a pokrok (bulharsky Национално движение за стабилност и възход, zkratka NDSV) známé také jako Národní hnutí Simeona II. je liberální[1] a populistická[2] politická strana založená v roce 2001 Simeonem Borisovem Sakskoburggotskim, bývalým bulharským carem.
Historie
_in_2017.jpg)
NDSV byla založena v dubnu 2001, pouhých 11 týdnů před parlamentními volbami poté, co bývalý car Simeon II. oznámil svůj záměr zapojit se do bulharského politického života. Sliboval přilákat zahraniční investory, snížit daně a zmařit korupci během prvních 800 dnů v úřadu. Strana se setkala s okamžitým nadšením a ve volbách vyhrála s výsledkem 42,7%. Získala tak 120 z 240 křesel v bulharském parlamentu. Hnutí vytvořilo velkou koalici s Unií demokratických sil, Bulharskou socialistickou stranou a Hnutím za práva a svobody. Simeon II. se pak pod svým občanským jménem Simeon Sakskoburggotski stal premiérem.
Popularita NDSV výrazně poklesla, když Simeon nesplnil své sliby ve stanoveném čase.[3] Během jeho funkčního období však Bulharsko vstoupilo do NATO a stabilizovalo se do podoby, která byla nezbytným předpokladem pro to, aby se země v roce 2007 stala členem Evropské unie.
V parlamentních volbách v roce 2005 klesl podíl hlasů NDSV na 19,9 % a počet křesel v parlamentu na 53. Dostala se však do koalice s Bulharskou socialistickou stranou a zůstala ve vládě. Členka NDSV Meglena Kuneva působila jako bulharská komisařka EU pověřená ochranou spotřebitele v První Barrosově komisi. V červnu 2007 strana změnila svůj název, odstranila jméno Simeona II. a nahradila ho „stabilitou a pokrokem“. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 strana získala 7,96 % hlasů a obsadila dvě ze sedmnácti křesel. O měsíc později, v červenci 2009, však strana v parlamentních volbách získala pouhých 3,01 % hlasů, čímž nedosáhla 4% volebního kvóra pro zvolení a dostala se mimo sněmovnu. Následujícího dne rezignoval Sakskoburggotski na předsednickou funkci a nahradil ho Stanimir Ilčev.[4] V parlamentních volbách v roce 2013 NDSV nepostavila žádného kandidáta. Ve volbách v roce 2014 získala pouze 0,24 % hlasů, načež se rozhodla nekandidovat v parlamentních volbách roku 2017.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Movement for Stability and Progress na anglické Wikipedii.
- ↑ CERAMI, Alfio. Social policy in Central and Eastern Europe : the emergence of a new European welfare regime. Berlin: Lit 274 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8258-9699-7, ISBN 3-8258-9699-4. OCLC 76873796
- ↑ CASAS-ZAMORA, Kevin. Dangerous Liaisons: Organized Crime and Political Finance in Latin America and Beyond. Washington: Brookings Institution Press Dostupné online. ISBN 978-0-8157-2530-5.
- ↑ PAYERHIN, Marek. Nordic, Central, & Southeastern Europe. Seventeenth edition. vyd. Lanham, MD: [s.n.] x, 612 pages s. Dostupné online. ISBN 1-4758-3512-4, ISBN 978-1-4758-3512-0. OCLC 990984291
- ↑ Симеон Сакскобургготски подаде оставка | Новини | Новини от Trud.bg. web.archive.org [online]. 2009-07-08 [cit. 2021-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-08.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ndsv.bg [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-12.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Národní_hnutí_za_stabilitu_a_pokrok |
