 Nationalpark Hohe Tauern | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 Vodopád Jungfernsprung | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1981 |
| Nadm. výška | 2 944 m n. m. |
| Rozloha | 1 856 km² |
| Poloha | |
| Stát | Rakousko Rakousko |
| Spolková země | Korutany, Salcbursko a Tyrolsko |
| Souřadnice | 47°8′8,02″ s. š., 12°19′31,04″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Národní park Vysoké Taury | |
 | |
| Zeleně vyznačené území národního parku Vysoké Taury | |
| Další informace | |
| Web | hohetauern |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Vysoké Taury (německy Nationalpark Hohe Tauern) je jeden z národních parků v Rakousku. Nachází se na pomezí rakouských spolkových zemí Salcbursko, Korutany a Tyrolsko v pohoří Vysoké Taury. Má rozlohu 1856 km² a je tak největším národním parkem v Rakousku a také v Alpách[1]. Vyhlášen byl v roce 1981 jako první národní park v Rakousku.[1] Sídla parku jsou v Heilingblutu a v obci Neukirchen am Grossvenediger.
Povrch a vodstvo
Na území národního parku se nachází přes 300 vrcholů s výškou kolem 3000 m[2] včetně Grossglockneru (3798 m, nejvyšší hora Rakouska), Grossvenedigeru (3666 m, čtvrtá nejvyšší hora Rakouska) a Grosses Wiesbachhornu (3564 m, devátá nejvyšší hora Rakouska). Nejvyšší partie jsou značně zaledněny - leží tu 246 ledovců[2], mezi nimi i Pasterze, největší rakouský ledovec (2400 ha)[2]. Hlavní hřeben Vysokých Taur je součástí hlavního evropského rozvodí - severní část národního parku náleží do povodí Salzachu, jižní do povodí Drávy. Prudké a vodné říčky a potoky tu vytvářejí četné vodopády - Walcherfall (nejvyšší vodopád v Rakousku, 500 m), Krimmlské vodopády (druhý nejvyšší vodopád v Rakousku, 380 m), Jungfernsprung (šestý nejvyšší vodopád v Rakousku, 130 m). V náplavech horských říček se nachází mnoho zajímavých hornin a minerálů - v údolí Habachu je jediné místo v Evropě, kde se v minulosti těžil smaragd (dnes zde vede naučná stezka[2]).
Vegetace a zvířata
V nižších partiích parku rostou lesy, jejichž horní hranice probíhá ve výšce zhruba 2200 m. Nad touto hranicí rostou porosty kosodřeviny, borůvčí, rododendronů a zakrslých vrb. Významnými lokalitami jsou pralesovité porosty u obcí Fusch a Rauris a také rašeliniště s četnými jezírky u Uttendorfu.
Na území národního parku bylo zaznamenáno na 10 000 druhů živočichů a 1 800 druhů rostlin. K nejpopulárnějším zde žijícím živočichům patří kamzík horský, kozorožec horský, orel skalní, sup bělohlavý a orlosup bradatý.[3]
Doprava
Územím národního parku prochází i panoramatické silnice - Grossglocknerská vysokohorská silnice spojující Slacbursko a Korutany a Gerloská alpská silnice spojující Tyrolsko a Salcbursko.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Das größte Schutzgebiet der Alpen ... [online]. Nationalpark Hohe Tauern [cit. 2012-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-15. (německy)
- ↑ a b c d SANETŘÍK, Milan. Evropské národní parky. Štíty: Pavel Ševčík - Veduta, 2004. ISBN 80-86438-08-2. Kapitola Rakousko, s. 91.
- ↑ http://www.hohetauern.at/en/nature/the-big-five.html. www.hohetauern.at [online]. [cit. 2010-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-27.
- ↑ DVOŘÁK, Rudolf. Rakouská panoramata. Země světa. 6.8.2020, roč. 19, čís. 8, s. 2–13. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Vysoké Taury na Wikimedia Commons - (německy) (anglicky) Oficiální stránky Nationalpark Hohe Tauern
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Národní_park_Vysoké_Taury |
