| Návarov | |
|---|---|
 Zříceniny hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1365 |
| Zánik | 1644 |
| Stavebník | neznámý |
| Poloha | |
| Adresa | Návarov, Zlatá Olešnice, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°40′55,92″ s. š., 15°19′19,92″ v. d. |
  Návarov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32190/5-115 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Návarov je zřícenina hradu poblíž osady Návarov u Zlaté Olešnice v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou. Nachází se asi sedm kilometrů severovýchodně od Železného Brodu nad soutokem řeky Kamenice a potoka Zlatník. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Archeologické nálezy dokládají osídlení již na konci 13. století; sídlo, snad v podobě tvrze, však bylo založeno asi až v polovině 14. století, kdy se po něm píše Adam Heřman z Heřmanic. K vybudování hradu došlo asi až za Jindřicha z Návarova rodem z Valdštejna, který jej získal v roce 1380. Dalším majitelem byl Jan Čúch ze Zásady, který byl ve službách českého krále Václava IV. Roku 1469 dobyla hrad Jana Zajíce z Házmburka vojska českého krále Jiříka z Poděbrad. Počínaje 1515 drželi hrad jedno století Smiřičtí. Pobělohorskou konfiskací přešel hrad v roce 1622 do rukou Albrechta z Valdštejna, který jej léta 1627 postoupil jako léno Getrude de Lamotte. Nová majitelka zavedla pak na panství tvrdá protireformační opatření. Za třicetileté války byl hrad nejprve, i přes statečnou obranu posádky pod vedením syna držitelky Vincence de Lamotte, dobyt roku 1643 Švédy; ti se na hradě usadili a podnikali z něj loupeživé výpady do okolí. Po jejich odchodu v roce 1644 byl hrad na příkaz místodržících v Praze z obavy, aby se nestal znovu opěrným bodem Švédů, pobořen. Stavební kámen z hradu byl pak využit asi o 20 let později při stavbě nedalekého zámku Návarov. Barokní zámeček s kaplí Nanebevstoupení Páně nechala postavit Marie Angelika Lamottová z Frintroppu, provdaná Nounkelová.
V roce 2019 byla dokončena celková konzervace zříceniny, jejíž smyslem byla záchrana kulturní památky pro další generace a její zpřístupnění pro návštěvníky.[2]
Přístup
Pozůstatky hradu jsou přístupné po zeleně značené turistické trasa, která vede z osady Návarov do údolí Kamenice, kde se napojuje na modře značenou Palackého stezku v úseku mezi Plavy a Držkovem.[3] Zřícenina je otevřena od prvního dubnového týdne do konce října.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-30]. Identifikátor záznamu 143746 : Hrad Navarov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrad Navarov. navarov-hrad.cz [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Návarov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Info o hradu na serveru Hrady.cz
- Stránky o hradu na serveru Interregion
- Článek o hradu na Novinkách.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Návarov_(hrad) |
