Nebočadský luh

Přírodní památka Nebočadský luh
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na Nebočadský luh od silnice
Základní informace
Vyhlášení	30. prosince 1994
Vyhlásil	Správa CHKO České středohoří
Nadm. výška	130–130 m n. m.
Rozloha	12,15 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Děčín
Umístění	Nebočady
Souřadnice	50°43′14,52″ s. š., 14°11′33″ v. d.
Nebočadský luh
Další informace
Kód	1728
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Nebočadský luh je přírodní památka jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Lokalita je v péči Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského, který je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.^[3] Bobři ovšem patří k neustále migrujícím druhům a proto se jejich ochrana na přesně vymezené lokalitě míjí účinkem. Obecně lze jen konstatovat, že se bobři vyskytují v oblasti pravého břehu Labe v prostoru mezi Svádovem a státní hranicí u Hřenska.^[4]

Historie

Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.^[5]

Ohrožení lokality

Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002^[6] a 2013.^[7] V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).^[5]

Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.^[3][5]

Střet se záměry EU

Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.^[8] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".^[9][10] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.^[11] Plánovaná výstavba "Plavebního stupně Děčín" je považována za významné ohrožení chráněné lokality.^[4]

Dostupnost

V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.^[5] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.

Stav památky v dubnu 2016

• 
  Informační tabule na břehu slepého ramene Labe
• 
  Informace o výskytu bobrů
• 
  Pohled přes poloostrov na druhý břeh Labe
• 
  Okraj přírodní památky u cyklostezky
• 
  Pohled z poloostrova směrem k Děčínu
• 
  Celý poloostrov je zarostlý kopřivami

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Děčín
• Seznam památných stromů v okrese Děčín
• Povodeň v Čechách (2013)
• Povodeň v Česku (2002)
• Dolní Labe (vodní cesta)
• Slavíkovy ostrovy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebočadský luh na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: xx0130395