Levoboček (hanlivě bastard, dříve též panchart[1]) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).
Pojmenování
„Bastard“ (latinsky bastardus, fr. bâtard nejistého původu[2]) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.[zdroj?] V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.[3]
Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z německého Banchart („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v kopřivách“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v typografii se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. sirotek), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).[4]
Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval Brikcí z Licka. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.
Označení „ouhonče“ i „auhonče“ (nemanželské dítě) se vyskytuje v dokumentech třeboňského archivu. Matky nemanželského dítě jsou v třeboňských archivních knihách označeny symbolem podkovy.[5]
Známí levobočci
- Mikuláš I. Opavský, syn českého krále Přemysla Otakara II. a zakladatel opavské větve Přemyslovců
- Jan Volek, olomoucký biskup, syn českého krále Václava II.
- Jan Korvín, syn uherského krále Matyáše, který po otcově smrti neúspěšně usiloval o královský titul.[6]
- Vilém I. Anglický, anglický král a normanský vévoda
- Ludvík August, vévoda z Maine, oblíbený syn Ludvíka XIV.
Odkazy
Reference
- ↑ PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart
- ↑ Nejpravděpodobnější se zdá původ z germánského *banstu- „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě soumarského sedla“ z pozdně lat. bastum (fr. bât) stejně jako původ od gótského *bansti „stodola“. LAGORGETTE, Dominique. Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1. Příprava vydání Carole Avignon. Rennes: Presses universitaires de Rennes (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-7535-5547-1. S. 421–438. (francouzsky)
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Bastard
- ↑ Parchanty - vdova (widow), sirotek (orphan). www.nabla.cz [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ ČECHURA, Jaroslav. Sex v době temna: sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770). Praha: Rybka Publishers, 2015. 654 s. ISBN 978-80-87950-14-2. S. 12–13.
- ↑ Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín
Externí odkazy
Slovníkové heslo levoboček ve Wikislovníku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Nemanželské_dítě |
