Nemovité archeologické prameny

Nemovité archeologické prameny jsou všechny hmotné předměty, které nesou nepsanou informaci o lidském světě v minulosti, a není možné s nimi manipulovat (na rozdíl od movitých archeologických pramenů). Jejich studiem, rozborem a částečně i interpretací se zabývá archeologie. Nemovité archeologické prameny se nachází zpravidla v zemi, mohou však být dochovány jak na povrchu, tak pod vodou. Získávány jsou nejčastěji archeologickým výzkumem.

Dochování nemovitých archeologických pramenů

Různé nemovité archeologické prameny se dochovávají odlišně, zejména díky rozličným transformacím, kterými procházejí. Během nich se mění kvalita i kvantita nemovitých archeologických pramenů. Ty proto nedávají jednoduše uchopitelný obraz o životě v minulosti, jsou naopak „mrtvé“, vytržené z původního světa a souvislostí. Množství informací, které lze pozorovat v živé kultuře (například v etnografii), je v archeologických pramenech nenávratně ztraceno a badatelé na ně usuzují pouze nepřímo.^[1]

Kategorie nemovitých archeologických pramenů

• sídliště (kupř. Zlatý pokec v Předleticích v Čechách)
• osada-skanzen (kupř. Vlkolínec na Slovensku)
• osada-naleziště (kupř. Machu Picchu v Peru)
• jeskyně (kupř. Jeskyně Pekárna na Moravě)
• zámek (kupř. Bravantice ve Slezsku nebo Bojnický zámek na Slovensku)
• hradiště (kupř. Bojná^[2] na Slovensku)
• hrad (kupř. Pražský nebo Spišský hrad)
• pohřebiště (kupř. Avarské pohřebiště při Podunajských Biskupicích na Slovensku nebo Údolí králů v Egyptě)
• hrobka (kupř. Hrobka českých králů)
• mauzoleum (kupř. Leninovo mauzoleum v Moskvě nebo Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin v Číně)
• mohyla (kupř. Královské mohyly^[3] ve Staré Uppsale)
• mohilník (kupř. Mohylník Borotice nebo mohylník na Babě)
• menhir, megalit (kupř. Stonehenge v Anglii nebo Kamenný pastýř v Čechách)
• sklaní umění (kupř. Národní park Kakadu v Austrálii)
• skalní město (kupř. Velká nebo Petra)
• úvoz(ová cesta)

Způsoby vyhledávání nemovitých pramenů

Pro vyhledávání nemovitých archeologických pramenů se využívá několika metod

• vyhledávání viditelných artefaktů na povrchu
• vyhledávání dle antropogénních tvarů reliéfů

• dálkové metody a letecká archeologie

• geofyzikální metody

• geotechnické metody

• vzorkování podpovrchových vrstev

Zranitelnost nemovitých pramenů

Posláním archeologie je ochrana, záchrana a evidence pramenů. Jelikož jsou však nemovité prameny nepřesouvatelné, jsou vystaveny riziku znehodnotení, či přímo zničení – ať už vědomému, nebo nevědomému. K pramenům nemovitým se často přímo vážou prameny movité, které jsou nejednou taktéž oběti úmyselného poškozování.

Na Slovensku jde kupříkladu o málo známé hradiště z časů Velké Moravy Priekopa které se stalo obětí destruktivní lidské činnosti: nejdříve poškozovala ještě neprozkoumanou lokalitu cikánská osada, později slovenští zahrádkáři.^[4]

Systematické ničení nemovitých archeologických pramenů na Blízkém Východě prováděli válečníci Islámského státu.^[5][6]

Odkazy

Reference