| Nenápadný půvab buržoazie | |
|---|---|
| Původní název | Le Charme discret de la bourgeoisie |
| Země původu | Francie FrancieItálie  ItálieŠpanělsko  Španělsko |
| Jazyk | francouzština |
| Délka | 96 min |
| Žánry | sociální drama, černá komedie, surrealismus |
| Scénář | Luis Buñuel Jean-Claude Carrière |
| Režie | Luis Buñuel |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Fernando Rey Delphine Seyrig Milena Vukoticová Michel Piccoli Bulle Ogier … více na Wikidatech |
| Produkce | Serge Silberman |
| Kamera | Edmond Richard |
| Střih | Hélène Plemiannikov |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 15. září 1972 |
| Distribuce | 20th Century Studios |
| Ocenění | Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1971) |
| Nenápadný půvab buržoazie na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nenápadný půvab buržoazie (francouzsky Le charme discret de la bourgeoisie) je surrealistické filmové drama s prvky černé komedie z roku 1972 režírované Luisem Buñuelem.[1] Na scénáři režisér spolupracoval s Jeanem-Claudem Carrièrem.[2] Děj se odehrává ve Francii. Natáčení probíhalo v Paříži[3] a jejím okolí. Jazykem je francouzština, několik dialogů je ve španělštině.
Snímek byl oceněn Oscarem za nejlepší cizojazyčný film a získal také nominaci na za nejlepší adaptovaný scénář.[4]
Pozadí vzniku
Námět večeře osob z vyšší společenské třídy vznikl po zkušenosti producenta Serge Silbermana, kterému se udála obdobná příhoda, když zapomněl na doma dohodnutou večeři s přáteli a její záměr neoznámil ani manželce. Ta byla hosty s květinami přepadena v županu. Buñuel příhodu využil v úvodu snímku a protože měl zálibu v opakujících se slovech a jednáních, společně s Jeanem-Claudem Carrièrem vypracovali scénář skupin osob, které se scházejí na večeři, ale jejich snaha povečeřet v klidu z různých příčin selhává.[3]
Postupně vzniklo pět různých scénářů s cílem docílit vyváženosti a logické reality scén, které jsou náhle přerušovány neočekávanými problémy. Ve filmu byl uplatněn také sen a sen ve snu.[3]
Podle surrealistického postupu, kdy název uměleckého díla vzniká na základě náhodného slova či sekvence slov, která vrhnou nový pohled na dílo, došlo k pojmenování filmu podle stejného klíče. Titul byl vybrán poslední natáčecí den v paradoru v Toledu, tentýž den kdy zemřel francouzský státník Charles de Gaulle. Mezi návrhy byla pojmenování Pryč s Leninem neboli Panna v hřebčinci či jednoduchý Šarm buržoazie. Na Carrièrovu výtku, že v pojmenování není žádné přídavné jméno bylo nakonec doplněno slovo „nenápadný“. Tak vznikl finální název Nenápadný půvab buržoazie.[3]
Obsazení
| Fernando Rey | Rafael Acosta, velvyslanec Republiky Miranda |
| Paul Frankeur | M. Thévenot |
| Delphine Seyrig | Simone Thévenotová |
| Bulle Ogierová | Florence, sestra madam Thévenotové |
| Stéphane Audranová | Alice Sénéchalová |
| Jean-Pierre Cassel | Henri Sénéchal |
| Julien Bertheau | Mons. Dufour, římskokatolický biskup |
| Georges Douking | zahradník |
| Milena Vukoticová | Ines, služka Sénéchalových |
| Maria Gabriella Maione | partyzán |
| Claude Piéplu | plukovník |
| Marguerite Muniová | venkovanka |
| Pierre Maguelon | krvavý voják |
| François Maistre | policejní inspektor |
| Michel Piccoli | ministr |
| Pierre Maguelon | policejní seržant |
| Bernard Musson | číšník v čajovně |
| Robert Le Béal | krejčí |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le charme discret de la bourgeoisie na anglické Wikipedii.
- ↑ Staff. The Scarecrow Movie Guide. Seattle: Sasquatch Books, 2004. ISBN 1570614156. S. 32. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Discreet Charm of the Bourgeoisie [online]. IMDb [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b c d Buñuel, L. (1987), s. 222–224
- ↑ The 45th Academy Awards (1973) Nominees and Winners [online]. [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
- Buñuel, Luis: Do posledního dechu. Praha : Mladá fronta, 1987. Překlad Aleš Pohorský, Renata Pohorská
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Nenápadný_půvab_buržoazie |
