Nepotismus (z lat. nepos = synovec) označuje systém obsazování funkcí, v němž jsou preferováni příbuzní (ev. obecněji přátelé či další – např. obchodně – spřízněné osoby) proti ostatním, obvykle lépe kvalifikovaným kandidátům. Nepotismus je jednou z více podob protekce. K nepotismu může docházet na státní úrovni (obsazování politických funkcí a právnických osob zřizovaných státem, jako třeba státních podniků a orgánů s nimi spojených, například dozorčích rad[1]), ale i v organizacích, institucích a firmách.[2] Vyskytuje se i na univerzitách.[3] Narušuje důvěru v nestrannost rozhodování veřejné správy, demotivuje fundované adepty se o veřejné pozice ucházet.
Historie
Výraz nepotismus se původně začal užívat v souvislosti s papeži 15. a 16. století, kteří využívali své pravomoci k získávání významných politických funkcí pro své příbuzné (synovce – odtud název, ale i nemanželské syny a jiné spřízněné osoby). Nejznámějším případem nepotismu je jmenování dvou synovců papežem Kalixtem III. kardinály, z nichž jeden se také stal papežem pod jménem Alexandr VI. Ten pak jmenoval kardinálem bratra své milenky, který posléze nastoupil na papežský stolec jako Pavel III. a také jmenoval několik svých příbuzných kardinály – fakticky tak byla utvořena církevní quasidynastie. Teprve v 17. století se postupně podařilo papežský úřad z tohoto směru do jisté míry vymanit. Bulou Romanum decet Pontificem papeže Inocence XII. z r. 1692 bylo jmenování příbuzných do vysokých církevních funkcí zakázáno.[4][5][6]
Nepotismus je doložen už ve starověku a v určité míře se vyskytuje v každé společnosti, protože má i jistou logiku.[2] Z biologického hlediska jde vlastně jen o aplikaci Hamiltonova zákona – většina vyšších živočichů nějakým způsobem instinktivně pečuje o potomky i příbuzné s cílem zajistit, aby jejich genetická informace přežila a byla dále replikována.[7][8] Nepotismus je z tohoto úhlu pohledu snahou zajistit svým potomkům a příbuzným co nejlepší život. Sociologicky ho lze odůvodnit tak, že pokud je třeba obsadit nějakou významnou funkci, ze dvou kandidátů s přibližně stejnou kvalifikací raději zvolím toho, kterého důvěrně znám. Nepotismus je nicméně ohrožením demokracie, protože v důsledcích nutně vede k oligarchii.[2]
Aktuální použití
V současnosti se termínu používá v širším slova smyslu v souvislosti s politikou při jmenování určité osoby do vyšší funkce, jehož příčinou je pouze politické postavení některého z jejích příbuzných.
Nepotismus je charakteristickým rysem mafie a mafiánských a podobných zločineckých organizací.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Strategie určí nakládání se státními podniky. www.vlada.cz [online]. Vláda ČR, 20120725a25. července 2012 [cit. 20220420a20. dubna 2022]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-311-3. S. 682.
- ↑ University of Chicago Medical Center. What's in a name? Big Data reveals distinctive patterns in higher education systems. phys.org [online]. 2017-07-03 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: Zvon, 1992. ISBN 80-7113-008-7. S. 175–176.
- ↑ GELMI, Josef. Papežové. Praha: Mladá fronta, 1994.
- ↑ Article Pope Paul III (anglicky) [online]. [cit. 2007-07-12]. (Catholic Encyclopedia). Dostupné online.
- ↑ CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1178-4. S. 1146.
- ↑ HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O. Cesta k mravencům. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. S. 78–81.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Nepotismus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Nepotismus |
