| Nový Žďár | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Aš |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′39″ s. š., 12°12′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 32 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nový Žďár (6,66 km²) |
| Nadmořská výška | 628 m n. m. |
| PSČ | 352 01 |
| Počet domů | 16 (2021)[2] |
  Nový Žďár | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 98299 |
| Kód k. ú. | 698296 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový Žďár (německy Neuenbrand[3]) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice, dnes je část města Aš v okrese Cheb.
Název
Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny.
Geografie
Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd.
Historie
Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. V letech 1869–1880 byla vesnice součástí obce Skalka, v letech 1890–1930 samostatnou obcí, po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec v letech 1950–1975 součástí obce Mokřiny a od 1. ledna 1976 se stala součástí města Aš.[4] Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším lomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.
Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.[5]
V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.
V 90. letech 20. století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a.s..
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 213 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 172 obyvatel německé národnosti a 39 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 104 obyvatel, 108 k evangelické církvi a jeden byl bez vyznání.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 313 | 291 | 283 | 274 | 258 | 213 | 380 | 90 | 43 | 44 | 28 | 27 | 24 | 41 | 32 |
| Počet domů | 27 | 29 | 32 | 31 | 31 | 32 | 35 | 38 | - | 10 | 9 | 11 | 11 | 16 | 16 |
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Mokřinách | |||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-18]. Dostupné online.
- ↑ LINHART, Jiří. Historické hraniční kameny u Nového Žďáru na Ašsku [online]. Jiří Linhart [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Neuenbrand. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový Žďár na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Nový_Žďár |
