Novina (nakladatelství)

Novina, tiskařské a vydavatelské družstvo se stalo v období prvorepublikového Československa druhým nejvýznamnějším tiskovým koncernem ve vlastnictví Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrárníků). Již před první světovou válkou soustředili agrárníci vydávání tisku do svého Tiskařského a vydavatelského družstva rolnického (předsedou byl zvolen rolnický novinář a sedlák Jan Antonín Prokůpek).^[1]

V roce 1917 se tiskařské a vydavatelské družstvo přejmenovalo na Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské (u některých listů se po roce 1918 objevoval název Československé podniky tiskařské a vydavatelské), od června 1930 na Novinu, tiskařské a vydavatelské družstvo. Kromě největších a moderních tiskáren v Praze a v Brně vlastnila Novina své závody v Hradci Králové, Jičíně, Mladé Boleslavi, Plzni, Strakonicích, Havlíčkově Brodě, na Moravě v Přerově, Opavě a v Jihlavě. Novina si vybudovala sesterský podnik i v Bratislavě.

Tiskařské podniky agrární strany vlastnily „Českomoravské knihkupectví v Praze”, „Slovenské knihkupectví v Bratislavě”, inzertní a novinářský závod Praga, zinkografický závod a nakladatelství „Svépomoc”.^[1] Novina si počátkem 30. let vybudovala v Praze na Florenci nový komplex s moderní tiskárnou a vydávala zejména tisk Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jejímž ústředním tiskovým orgánem byl deník Venkov, dále v Praze deníky Večer, Lidový deník nebo v Brně Svobodu, celou řadu regionálních deníků a časopisů jako Česká selka, Cep, Rozkvět, kulturní revue Brázda atd.^[2]

Tisk

Novina, jakožto vydavatelství agrární strany produkovala řadu listů s ní spojenou. Hlavní tiskový orgán Selské noviny, deník Venkov a řadu regionálních týdeníků jako např. Cep, Rozkvět, Moravský venkov a Selské noviny v Olomouci.

Selské noviny

Založeny roku 1884 na Moravě, jako tiskový orgán strany z popudu Jana Jaroslava Demla. Vedl je Alfons Šťastný, lidový myslitel a filozof a byly určeny hlavně pro prosté rolníky. V roce 1890 byly ovšem noviny zastaveny, jelikož vláda se obávala rostoucího radikalismu hnutí. Po pouhých šesti týdnech, ale Šťastný noviny obnovil a až do roku 1912 vycházely na jeho náklady.

Venkov

Agrární deník, založený 1906, který vycházel po celém území Československa. Díky práci šéfredaktora Karla Jonáše do něj přispívali například F.X. Šalda, Arne Novák, Isidor Zahradník a další.^[3]

Reference