Novoměstská sokolovna

Novoměstská sokolovna
Účel stavby
tělovýchovná a kulturně společenská činnost
Základní informace
Architekti	Vojtěch Ignác Ullmann, František Beránek
Výstavba	1862–1863
Stavebník	Tělovýchovná jednota pražská
Poloha
Adresa	Sokolská 1437/43, Nové Město, Praha 2, Praha 2, Česko Česko
Ulice	Sokolská
Souřadnice	50°4′36,15″ s. š., 14°25′44,48″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40167/1-1269 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novoměstská sokolovna je budova s tělocvičnou vystavěná Tělovýchovnou jednotou pražskou (později TJ–Sokol) v pražské Sokolské ulici č. 1437/43 na Novém Městě v městské části Praha 2. Novorenesanční budova vznikla podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna realizovaného v letech 1862–1863, většinovou část nákladů hradil spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner. Budova je sídlem Sokola pražského a historicky první postavenou sokolovnou, svébytným typem budovy sportovny využitelné k pořádání společenských akcí, který začal být realizován na celém území zemí Koruny české a později i první republiky.

Historie

Tělovýchovná jednota pražská (roku 1864 přejmenovaná na Tělovýchovná jednota Sokol) založená roku 1862 usilovala o stavbu vlastní budovy s tělocvičnou, doposud využívala prostory tělocvičného ústavu Jana Malýpetra v Panské ulici.^[1]

V roce 1862 bylo získáno místo v místě bouraných městských hradeb na pozdější Sokolské třídě kolmé na Žitnou ulici, při jedné z hlavních spojnic Nového Města a Vinohrad,^[2] poblíž Petrova náměstí. Byl vybrán projekt architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, který čerstvě dokončil stavbu budovy Prozatímního divadla, jeho angažmá mělo též vlastenecký podtext. Sokolské cvičení s hloubením základů sokolovny proběhlo 15. března 1862, roku 1863 byla pak stavba dokončena a otevřena jako hlavní sídlo Sokola pražského. Malířskou výzdobu vytvořili malíři Jan Preisler a František Ženíšek.

Hlavní část nákladů na stavbu a koupi pozemku nesl Jindřich Fügner, který byl spolu s Miroslavem Tyršem jednou ze dvou z klíčových postav Sokola. Zbylé potřebné prostředky byly získány ze sokolské sbírky. Po Fügnerově smrti roku 1865 nesla tělocvična v sokolovně jeho jméno. Za budovou ve vnitrobloku vznikla tělocvičná zahrada podle projektu stavitele Františka Beránka.

Architektonický vzor sokolovny byl následně používán po celých Čechách, kde začaly tyto stavby vznikat. Roku 1912 byla přistavěna druhá cvičebna pojmenovaná po Miroslavu Tyršovi. Roku 1937 byl s pozemkem propojen bytový dům postavený v Žitné ulici. K výrazné přestavbě došlo v 60. a 70. letech 20. století, budova byla navýšena a byl zastavěn přilehlý dvůr.

Architektura stavby

Budova byla vystavěna z letech 1862 až 1863 na pozemku orientovaném do Sokolské ulice v neovorenesančním slohu. Nese bohatou štukovou fasádou a střešním zábradlím a maskarony Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše, a u nich jejich motta Ni zisk ni slávu (Fügner) a Tužme se (Tyrš). Průčelí stavby tvoří původní patrová vstupní část budovy, tělocvična je svou delší stranou orientována do vnitrobloku.

Odkazy

Reference

Literatura

• PETRASOVÁ, Taťána. Budova bývalé Tělocvičné jednoty pražské (Sokol Pražský). In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 106–109.

Související články

• Seznam sokoloven v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Novoměstská sokolovna na Wikimedia Commons
• Sokol pražský