Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů

Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů
Hlavní budova Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bývalý Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů
Základní informace
Architekt	Marek Antonín Canevalle
Poloha
Adresa	Praha, Česko Česko
Další informace
Kód památky	40149/1-1256 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Budova Všeobecné fakultní nemocnice v Praze)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů v Praze vznikl roku 1701 z iniciativy hraběnky Zuzany Heleny z Bedarides, budova byla postavena podle návrhu Marcantonia Canevalleho. Později se stala hlavní budovou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Novoměstský ústav šlechtičen podle některých zdrojů po přestěhování působil až do roku 1918 v budově Norbertina v Praze.

Ústav šlechtičen

Ústav byl schválen císařem Leopoldem I. a až do roku 1755 měla jeho abatyše titul „císařská a svaté říše římské okněžněná abatyše“.^[zdroj?] Po zřízení Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě byl novoměstský ústav k němu připojen,^[zdroj?] podle jiného zdroje byl přesunut do budovy Norbertina v dnešní Revoluční ulici a zde sídlil do svého zrušení roku 1918.

Původně dvojkřídlý palác byl postaven v roce 1701 podle návrhu Marcantonia Canevalleho. V letech 1765–1769 přestavěn podle plánů stavitele Josefa Wircha.

Minimální věk pro vstup slečny do ústavu byl 15 let (v později založeném tereziánském ústavu šlechtičen byl minimální věk pro vstup 24 let). Členek zde bylo 17 až 19.^[1][2] Členky měly možnost rozhodnout se o délce pobytu v ústavu. Kromě modliteb a exercicií se zde členky učily číst a psát v jazyce českém i německém a učily se kuchařství, počtům, geometrii a dobrým mravům.^[3][2]

Další osudy budovy

V říjnu roku 1786 Josef II. při své návštěvě Prahy poukázal na málo využitou budovu ústavu. Na sklonku roku 1786 a začátkem roku 1787 se začalo uvažovat o umístění nemocnice do těchto prostor, v dubnu 1787 předložil Herget projekty na přestavbu. 18. září 1788 byl z Vídně poslán elaborát s pokyny pro organizaci chudinské zdravotní péče, který počítal s umístěním nemocnice a blázince na Dobytčím trhu a obsahoval i požadavky na úpravy ústavu šlechtičen pro účely zdravotnictví.^[4] Dekretem Josefa II. z roku 1788 byla zřízena nemocnice a zaopatřovací ústav bláznů (otevřeno 1790). Stavební úpravy provedl F. Pawiczek podle projektu Františka Antonína Hergeta z roku 1789. Další výraznější přestavby a rozšíření byly provedeny v letech 1838–1839, 1845, 1848–1855. Úpravy z let 1790 a 1839 připomínají pamětní nápisy/desky na průčelích budov. Areál nemocnice byl postupně doplňován mladšími budovami, v 19. a 20. století došlo k přestavbám a přístavbám pavilonů.^[5]

V Norbertinu

Od roku 1787 se sídlem ústavu šlechtičen stala budova Norbertina na Starém Městě. Budova čp. 655 z let 1637–1640 při kostele svatého Norberta byla původně premonstrátským seminářem a gymnáziem. Roku 1928 byla zbořena a na místě vznikly v linii nové uliční čáry funkcionalistické novostavby s nárožním palácem Kotva od Jana Žáka. Brutalistní obchodní dům Kotva byl dostavěn v roce 1975 podle projektu architektů Vladimíra a Věry Machoninových.^[6]

Reference

Literatura

• Jan Nepomuk Assmann: Bývalý novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů v Praze, Res Musei Pragensis. Měsíčník Muzea hlavního města Prahy. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 1999, 12x16 s. 0862-4984 9, č. 4, (1999,) s. 1-7
• Olga Broulímová: Výchova a vzdělávání šlechtičen v českých zemích 18.–19. století, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav českých dějin, Praha, 2013, vedoucí práce Luboš Velek

Autoritní data	NKC: ko20211121041