 Octomilka obecná | |
|---|---|
.jpg) Octomilka obecná – sameček | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
| Čeleď | octomilkovití (Drosophilidae) |
| Podčeleď | Drosophilinae |
| Rod | octomilka (Drosophila) Fallén, 1823 |
| Podrod | Sophophora |
| Binomické jméno | |
| Drosophila melanogaster Meigen, 1830[1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Octomilka obecná (dosud formálně Drosophila melanogaster, vzhledem k parafylii rodu Drosophila však v budoucnu možná Sophophora melanogaster[2]) je druh dvoukřídlého hmyzu (Diptera) z čeledi octomilkovitých (Drosophilidae). Tyto tzv. „banánové“ nebo „ovocné mušky“ jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo, ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích, fyziologii a evoluční biologii. Zástupci čeledi vrtulovití (Tephritidae) jsou také označování jako „ovocné mušky“, což někdy může vést k nedorozuměním (tato čeleď patří k významným škůdcům na pěstovaném ovoci). Druhové jméno melanogaster pochází z řečtiny a znamená „černobřichá“.
Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.
Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.
Chov octomilky
.jpg)
.jpg)
Octomilky, kterým chovatelé říkají „vinné mušky“, jsou důležitým zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby a mláďata malých druhů ještěrů. Chovají se dvě formy octomilek, jednak klasická okřídlená, jednak se zakrnělými křídly, která se používá častěji, protože je vhodnější jak k chovu, tak k manipulaci.
Optimální teplota pro chov je 25 °C. Octomilky lze chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě, tj. 30 °C a více, začínají degenerovat.
Při optimální teplotě trvá vývojový cyklus 8–10 dní. Z vajíčka se do 24 hodin líhne larva, za 4 dny se 2× svléká, potom se zakuklí a za 4 dny se líhne dospělý jedinec.
Jedinou nevýhodou je krátká životnost octomilky.
Embryonální vývoj
Tělní segmentace je ze všech živočichů asi nejrozvinutější u členovců a podrobně zkoumána byla u právě u octomilek. Octomilky jsou oblíbeným modelovým organismem genetiků, a proto není divu, že zde byl průběh segmentace popsán právě z molekulárního hlediska. Výraznou roli hraje v segmentaci těla hmyzu gen bicoid, který umožňuje již velmi záhy po oplození vajíčka rozlišit budoucí přední a zadní část embrya. Tento morfogen řídí spouštění dalších genů v jednotlivých tělních článcích, tyto geny se označují gap geny. Postupně se tím spouští čím dál jemnější kontrola nad jednotlivými oblastmi embrya.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosophila melanogaster na anglické Wikipedii.
- ↑ Meigen JW. Systematische Beschreibung der bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten. (Volume 6). [s.l.]: Schulz-Wundermann, 1830. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-01. (German) Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu octomilka obecná na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Octomilka_obecná |
