 Ohňovec obecný | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Podkmen | (Agaricomycotina) |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | kožovkotvaré (Hymenochaetales) |
| Čeleď | kožovkovité (Hymenochaetaceae) |
| Binomické jméno | |
| Phellinus igniarius Quél.; 1886 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) je houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales). Plodnice není jedlá, je velmi tuhá. Ohňovce patří mezi nebezpečné parazity způsobující úhyn dřevin.
EPPO kód
PHELIG [1]
Synonyma patogena
Vědecké názvy
Podle EPPO je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například Polyporus igniarius nebo Fomes igniarius. [1]
České názvy
Podle biolib.cz je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například choroš ohňový, nebo ohňovec ohňový.[2]
Zeměpisné rozšíření
Evropa, Severní Amerika, Asie, Kanárské ostrovy.[3] Je uváděno, že rozšířen po celé Severní polokouli.
Výskyt v Evropě
Zejména severské země.
_cropped.JPG)
Výskyt v Česku
Běžný druh.
Popis
Víceletá plodnice, v mládí polokulovitá, boulovitá nebo hlízovitá, později kopytovitá až konzolovitá, tmavě hnědé až šedavěčerné, 5–25 cm v průměru, rourky rezavě hnědé. Mladé plodnice vyrůstají sametovým povrchem, staré plodnice mají políčkovitě rozpraskaný povrch, dužnina je velmi tvrdá, sytě hnědé barvy, v místě po odlomených plodnicích vyrůstá žlutavěokrové mycelium.[2][4] Výtrusný prach je bílý.[5]
Hostitel
Preferuje vrby, hostitelem je i topol[5], jabloň, hrušeň, třešeň, jeřáb, bříza, habr.[2] Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin od Biocont Laboratory (Ch. Tomiczek) uvádí jako hostitele i jehličnaté dřeviny, bez bližší specifikace druhu .[L 1]
Příznaky
Plodnice na kmeni a silnějších větvích, bílá hniloba rychle pronikající celým kmenem.[4]
Možnost záměny
- ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus nebo také Phellinus tuberculosus)
- troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
Význam
Z hospodářského hlediska je to jeden z nejškodlivějších parazitů listnatých lesů. Patogen proniká rychle kmenem. Způsobuje intenzivní hnilobu dřeva živých stromů. Plodnice jsou nejedlé.[5] Podle některých informací byly plodnice indiány v Severní Americe užívány s tabákem.[6] Jiný zdroj uvádí, že eskymáci na Aljašce popel z plodnic přidávali pro posílení chuti do tabáku. [7]
Ekologie
Celoročně v zahradách, v lesích, parcích a stromořadích, zřejmě nejčastější v měkkých luzích na vrbách.[2] Významnou úlohu při přenosu houby hraje u některých hostitelů datel rudohrdlý (Sphyrapicus varius), který si staví hnízda v kmenech dřevin. [L 2][L 3]
Ochrana
Vyloučení poranění kmene a větví.[L 1]
Odkazy
Literatura
- ↑ a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.
- ↑ Heinz Butin, D. Lonsdale: Tree diseases and disorders: causes, biology, and control in forest and amenity trees. Oxford University Press, 1995. ISBN 0-19-854932-6, S. 165.
- ↑ Richard N. Conner: Woodpecker Dependence on Trees Infected by Fungal Heart Rots. In: The Wilson Bulletin 88(4), Dezember 1976, S. 575–581.
Reference
- ↑ a b EPPO, PHELIG
- ↑ a b c d biolib.cz
- ↑ eol.org,mapa
- ↑ a b ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-14.
- ↑ a b c nahuby.sk
- ↑ botit.botany.wisc.edu
- ↑ forestpathology. forestpathology.cfans.umn.edu [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-19.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ohňovec obecný na Wikimedia Commons - (česky)houbareni.cz
- (anglicky)www.first-nature.com
- (anglicky)pestinfo.org
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ohňovec_obecný |
