Ohledání je jeden z možných důkazů, který lze využít, pokud je třeba zjistit fakta o určité věci, místě nebo i osobě. Spočívá v osobním, přímém a bezprostředním pozorování a zkoumání, vyhledávání relevantních změn a v dokumentaci zjištěných informací. Dominantní je v soudním řízení, lze ho však využít i v řízení správním.[1]
Trestní řízení
V trestním řízení je ohledání nejčastější. Provádí se tehdy, pokud je třeba přímým pozorováním objasnit skutečnosti důležité pro trestní řízení. Přibírá se k němu zpravidla znalec a sepisuje se o něm protokol, který má kvůli úplnému a věrnému obrazu předmětu ohledání obsahovat fotografie, náčrty, plánky apod.[2] Kromě ohledání věci nebo místa trestní řád za ohledání považuje i:[3]
- prohlídku těla a jiné podobné úkony, např. odběr krve
- exhumaci a prohlídku a pitvu mrtvoly
- vyšetření duševního stavu
Občanské soudní řízení
Pokud je možné věc, která má být předmětem ohledání, dopravit k soudu, provede se ohledání u soudu. Jinak se provádí na místě samém, k čemuž se předvolají ty osoby, které se jinak předvolávají k soudnímu jednání.[4]
V občanském soudním řízení také platí, že pokud je již ohledána věc, která byla jako důkaz zajištěna, toto zajištění automaticky zanikne.[5]
Reference
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Ohledání v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Související články
- Koroner
- Patolog (prosektura)
- Pitva (obdukce, sekce)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ohledání |
