 Okrotice bílá | |
|---|---|
 Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
| Rod | okrotice (Cephalanthera) |
| Binomické jméno | |
| Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce, 1906 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) je vytrvalá bylina, která je jedním ze tří zástupců rodu okrotice (Cephalanthera) v České republice. Pro okrotici bílou jsou někdy používány názvy: Serapias damasonium Mill., Serapias grandiflora L., Epipactis alba Crantz, Cephalanthera pallens Rich., Cephalanthera alba (Cranz), Cymbidium pallens Sw.; česky je někdy nazývána i kulatička zažloutlá (Presl 1819), okrotice zažlutlá (Presl 1846), kulatička zažloutlá (Opiz 1852, Sloboda 1852), okrotice bělavá (Čelakovský 1879).[1]
Mezidruhoví kříženci v rámci rodu nebyli v ČR nalezeni, ačkoliv se mimo ČR druhy tohoto rodu kříží. Byl nalezen kříženec druhu okrotice bílá a druhu kruštík širolistý nazvaný kruštíkovec zkřížený.[2]
Podřazené taxony
- Cephalanthera damasonium f. damasonium
- Cephalanthera damasonium f. adenophora
- Cephalanthera damasonium f. gracilis
- Cephalanthera damasonium f. pienina
- Cephalanthera damasonium f. collina
- Cephalanthera damasonium f. spicata
- Cephalanthera damasonium f. uniflora
Stanoviště a rozšíření
Tento druh okrotice preferuje listnaté lesy (doubravy, květnaté bučiny, dubohabřiny), křovinaté stráně a světlé lemy. Roste na humózních i kamenitých půdách. Je fakultativní alkalofyt – příležitostně preferuje zásadité substráty, druh někdy s oblibou roste například na vápenci.[2] Jen zřídka roste v nezastíněných biotopech. Okrotice bílá roste v Evropě (s výjimkou severní Evropy), od jižní Anglie po Kavkaz a v severní Africe.
Popis
Okrotice bílá je 10–60 cm vysoká rostlina s přímou lodyhou a 3–6 listy. Jedna rostlina mívá často více květonosných lodyh. Květy jsou barvy slonové kosti[3], mléčně bílé, nažloutlé (velmi vzácně mohou být i nazelenalé), skládají se do chudých květenství obvykle se 3–8 jednotlivými květy. Květy vyrůstají z paždí nápadných velkých lupenitých listenů, z nichž alespoň nespodnější je delší než květy.[2] Okvětní listy květu jsou k sobě navzájem těsně skloněné. Květ bývá jen zřídka otevřený,[3] naprostou většinou dochází k samoopylení uvnitř květu, semena se tvoří téměř ze všech, tedy i neopylených květů. Tento druh okrotice kvete od května do června. Plodem okrotice bílé jsou zelené tobolky, které jsou bohaté na lehká semena, jež se snadno šíří větrem.[4]
Plocha kopinatých[3] nebo vejčitě kopinatých listů se od nižších částí lodyhy ke středu zvětšuje a od středu výše zmenšuje. [3] I přímo mezi květy vyrůstají nápadné zelené listeny. I v ČR byly pozorovány zcela nezelené rostliny.[2]
Možnost záměny
Druh je možné zaměnit na území ČR za rostliny okrotice dlouholisté. Od okrotice bílé se okrotice dlouholistá podle jednoho zdroje liší listy několikrát delšími než širokými. U okrotice dlouholisté se vyvíjí 7–10 listů a jsou alespoň pětkrát delší než široké, zatímco u okrotice bílé je jich jen 3–6 a jsou asi jen třikrát až čtyřikrát delší než široké. Také lze jako výrazný určující znak označit velmi krátké nebo zcela nezřetelné listeny v horní části květenství okrotice dlouholisté[5] a výrazné poměrně velké zelené listeny, z jejichž úžlabí vyrůstají květy u okrotice bílé. Rozlišovacím znakem může být i celkový vzhled – okrotice dlouholistá je výrazná statná pravidelně rostlá rostlina s výrazným olistěním, s dlouhými listy, zatímco okrotice bílá bývá spíše slabšího růstu s méně pravidelným a spíše slabým olistěním kulatými krátkými listy. Květ okrotice bílé je obvykle nažloutlý, květ okrotice dlouholisté obvykle zářivě bílý. Květy okrotice dlouholisté jsou obvykle v době květu pootevřené. Květy okrotice bílé jsou často v době květu uzavřené[3] a jen zřídka pootevřené. Jako znak je někdy uváděn i růst: okrotice dlouholistá má u všech dobře rostlých nepoškozených jedinců rovnou vzpřímenou lodyhu a květenství, ale okrotice bílá má vřeteno obvykle zprohýbané.
Reference
- ↑ CEPHALANTHERA DAMASONIUM (Mill.) Druce – okrotice bílá / prilbovka biela [online]. Ladislav Hoskovec [cit. 2011-10-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PROCHÁZKA, František; VELÍŠEK, Václav. Orchideje naší přírody. Praha: Academia, 1983.
- ↑ a b c d e BAUMANN, Helmut; KÜNKELE, Siegfried; LORENZ, Richard. Orchideje Evropy a přilehlých oblastí. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1692-8.
- ↑ Okrotice bílá [online]. http://www.kvetenacr.cz [cit. 2011-10-21]. Dostupné online.
- ↑ HRONEŠ, Michal. Cephalanthera longifolia - okrotice dlouholistá [online]. Natura Bohemica, 14. 2. 2012 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu okrotice bílá na Wikimedia Commons 
Taxon Cephalanthera damasonium ve Wikidruzích- Galerie Okrotice bílá na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Okrotice_bílá |
