Oldřich Sklenička

Oldřich Sklenička
Narození	15. května 1926 Rakovník Československo Československo
Úmrtí	7. února 1952 (ve věku 25 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Sklenička (15. května 1926^[1] Rakovník – 7. února 1952 Věznice Pankrác) byl český automechanik a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1926 v Rakovníku.^[2] Po studiu pracoval jako automechanik.^[3]

Po únoru 1948

Po únorovém převratu s novým nastupujícím komunistickým režimem nesouhlasil. Při cestách do práce do povrchového dolu se pak seznámil s Karlem Chaloupeckým. U něj poté Sklenička opakovaně poslouchal vysílání zahraničního rozhlasu. Československo se posléze rozhodl opustit, nicméně po diskusi s Chaloupeckým a Václavem Bejčkem se nakonec rozhodl proti komunismu aktivně bojovat na území Československa. Skupina měla nejprve v úmyslu šířit protirežimní letáky, později chtěla také fyzicky napadat funkcionáře KSČ a nakonec se rozhodla je začít vraždit.^[4] Později svůj cíl změnili na snahu o vraždu příslušníků SNB. V říjnu 1951 spolu Sklenička a Bejček zavraždili příslušníka SNB strážmistra Šafránka. Vraždu ovšem neprovedli důkladně; byla provedena za bílého dne, bez jakéhokoliv maskování pachatelů a pozoroval je při ní svědek. Několik dní poté byl Sklenička, Bejček i velitel skupiny Chaloupecký zatčeni.^[5]

Za trestné činy velezrady a vraždy byl ve veřejném politickém procesu konaném v listopadu 1951 v Rakovníku odsouzen k trestu smrti.^[6] Během soudního jednání přitom odpovídal velmi tiše. Státní bezpečnost jeho jednání poté kritizovala s tím, že „nedošlo ke gradaci účinku na publikum.“ Neúspěšné bylo podané odvolání k Nejvyššímu soudu i žádost o prezidentskou milost. Den před popravou ještě Sklenička požádal o hovor s knězem Církve československé husitské. Jeho poslední slova byla: „Chci ještě mluvit se svým obhájcem a zástupcem prezidenta republiky.“^[5]

Po sametové revoluci byl v roce 1991 zrušen rozsudek odsuzující Skleničku za trestný čin velezrady. Za trestný čin vraždy mu byl ovšem ponechán zbytkový trest ve výši dvanácti let odnětí svobody.^[5]

Odkazy

Reference