| Olešná | |
|---|---|
 Zámecké průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1507 |
| Přestavba | 16. století po roce 1776 |
| Stavebník | Jiří Birka z Násilé |
| Další majitelé | Šlovští ze Šlovic |
| Současný majitel | Zámek Olešná s. r. o. (Pavel Malkovský; od roku 2016) |
| Poloha | |
| Adresa | Olešná, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°7′48,14″ s. š., 13°41′49,13″ v. d. |
  Olešná | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21702/2-2692 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olešná je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Rakovník. Založena byla na počátku šestnáctého století. Ještě v tomtéž století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a další přestavba proběhla na konci osmnáctého století v pozdně barokním slohu. Od první poloviny devatenáctého století byl zámek využíván pouze k hospodářským účelům. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Prvním panským sídlem v Olešné byla tvrz, kterou si v roce 1507 nechal postavit Jiří Birka z Násilé (též Jiří z Ebersdorfu). Od jeho synů Jiříka a Václava ji před rokem 1529 (nebo v roce 1530[2]) koupil Jan Šlovský ze Šlovic. Obchod potvrdil král Ferdinand I. Jan Šlovský panství roku 1548 rozšířil o Přílepy a později také o Svojetín, Veclov a další vesnice.[3] Kromě toho přestavil tvrz v Olešné na renesanční zámek.[2]
Panství po Janu Šlovském zdědili synové Jiří a Kryštof Šlovští ze Šlovic. Kryštof svého bratra přežil o deset let a majetek zdědil jeho syn Adam Šlovský, který se oženil s Kateřinou Rozálií z Renšperka a Držkovic. Adam zemřel bez potomků v roce 1616 a po vdově panství převzala Adamova sestra Lidmila provdaná za Adama Kaplíře ze Sulevic. Ta žila na zámku se svým druhým manželem Janem Bedřichem Cukrem z Tamfeldu až do roku 1631, kdy jej předala dceři Anně Kateřině. Anna Kateřina Olešnou vyměnila se svým manželem Kryštofem Jaroslavem Krakovským z Kolovrat za polovinu panství Šípy. Před manželovou smrtí v roce 1659 však získala Olešnou zpět a roku 1668 ji prodala hraběnce Anně Zuzaně Khunové z Lichtenberka, rozené z Meggau. Po ní se majitelkou stala Lidmila Cellerová. Její manžel Matěj Leopold z Rosenfeldu, hejtman rakovnického kraje, Olešnou vyměnil za Zduchovice s Janem Františkem z Kaiserštejna.[3] Další majitelé se často střídali. Do dějin zámku se výrazněji zapsal až hrabě Jan Štěpán Meraviglia Grivelli, který ho nechal barokně přestavět.[2]
Roku 1838 Olešnou koupil Karel Egon II. z Fürstenbergu, který zámek začal využívat jen k hospodářským účelům. Sloužil jako skladiště chmele nebo jako ubytovna zaměstnanců. Po roce 1918 zámek převzalo město Rakovník a po několik dalších majitelů. Po druhé světové válce byl zámecký areál upraven pro potřeby Strojní a traktorové stanice Rakovník.[2] Po roce 1990 získali v restituci potomci původních majitelů. Roku 2013 se zchátralý zámek pokusili koupit manželé Zálešákovi a krátce ho zpřístupnili veřejnosti. Nepodařilo se jim zaplatit plnou prodejní cenu, v důsledku čehož se dostali do sporu s majiteli, a zámek byl znovu uzavřen.[4]
Stavební podoba
Zámek je jednopatrová trojkřídlá budova. Nádvorní průčelí středního křídla je zdůrazněno trojbokým štítem s hodinami,[2] pod kterým se nachází balkon na kamenných krakorcích se znaky rodu Meravigliů.[5] Pod balkonem je vchod do budovy. Ve vstupní hale začíná dvouramenné schodiště do prvního patra na pilířích s čabrakovými hlavicemi a s kuželkovým zábradlím. Ve stěnách nad schodištěm jsou výklenky pro sochy. V první patře severozápadního křídla se dochovala štuková výzdoba čtyř pokojů a ve východním křídle nástěnné malby zámku a dalších sídel Meravigliů.[5]
Zámeckou budovu původně obklopoval rozsáhlý areál, jehož součástí byl francouzský park, zahrady, sady, ohrada pro výcvik koní a hospodářské budovy.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-01]. Identifikátor záznamu 132606 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Olešná – zámek, s. 358–359.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Rakovnicko a Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Tvrze na Křivoklátsku, s. 89–90.
- ↑ HARTLOVÁ, Markéta. Co bude dál se zámkem v Olešné. Raport. Týdeník pro Rakovnicko a Novostrašecko [online]. 2015-03-26 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Olešná, s. 528.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Olešná na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Olešná_(zámek) |
