Oleh Protasov

Oleh Protasov
Osobní informace
Datum narození	4. února 1964 (60 let)
Místo narození	Dnipro
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	útočník
Profesionální kluby
FK Dněpr (1981–1987) sovětská fotbalová reprezentace (1984–1991) FK Dynamo Kyjev (1987–1990) Olympiakos Pireus (1990–1994) Ukrajinská fotbalová reprezentace (1994) Gamba Ósaka (1994–1995) PAE Véroia (1996–1998) Proodeftiki Neolaia F.C. (1998–1999) Panelefsiniakos F.C. (1999–2000) Sovětská fotbalová reprezentace do 20 let
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale ME 1988 SSSR
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleh Valerijovyč Protasov, ukrajinsky Олег Валерійович Протасов, v časech své hráčské kariéry známý pod ruskou verzí svého jména Oleg Protasov (* 4. únor 1964, Dněpropetrovsk) je bývalý sovětský fotbalista ukrajinské národnosti a ukrajinský fotbalista. Hrával na pozici útočníka.^[1]

Se sovětskou fotbalovou reprezentací vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství Evropy roku 1988.^[2] Patřil k hlavním strůjcům sovětského úspěchu, na turnaji dal dva góly. Hrál i na světovém šampionátu roku 1986 a 1990.^[3] Sovětský svaz reprezentoval v 68 zápasech, v nichž vstřelil 29 branek^[4], což ho řadí na druhou příčku v historické tabulce sovětských reprezentačních střelců.^[5] Roku 1994 též jednou reprezentoval samostatnou Ukrajinu.

Dvakrát se stal mistrem SSSR, jednou s Dněprem Dněpropetrovsk (1983), jednou s Dynamem Kyjev (1990).^[6] Třikrát byl nejlepším střelcem sovětské ligy (1985, 1987, 1990)^[7], je osmým nejlepším střelcem celé její historie.^[8] S Olympiakosem Pireus dvakrát vyhrál řecký pohár (1990, 1992).

Roku 1987 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Sovětského svazu.^[9] V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, skončil v roce 1985 sedmý.^[10] Roku 1986 skončil druhý ve Zlaté kopačce.^[11]

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem.^[12]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleh Protasov na Wikimedia Commons

Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 1988
Nizozemsko	Hans van Breukelen • Adri van Tiggelen • Sjaak Troost • Ronald Koeman • Aron Winter • Berry van Aerle • Gerald Vanenburg • Arnold Mühren • John Bosman • Ruud Gullit • John van 't Schip • Marco van Basten • Erwin Koeman • Wim Kieft • Wim Koevermans • Joop Hiele • Frank Rijkaard • Wilbert Suvrijn • Hendrie Krüzen • Jan Wouters Trenér: Rinus Michels
SSSR	Rinat Dasajev • Volodymyr Bezsonov • Vagiz Chidijatullin • Oleh Kuzněcov • Anatolij Demjanenko • Vasyl Rac • Sergej Alejnikov • Hennadij Lytovčenko • Oleksandr Zavarov • Oleh Protasov • Ihor Belanov • Ivan Vyšněvskyj • Tengiz Sulakvelidze • Vjačeslavas Sukristovas • Oleksij Mychajlyčenko • Viktor Čanov • Sergej Dmitrijev • Sjarhej Hocmanau • Serhij Baltača • Viktor Pasulko Trenér: Valerij Lobanovskyj
NSR	Eike Immel • Guido Buchwald • Andreas Brehme • Jürgen Kohler • Matthias Herget • Uli Borowka • Pierre Littbarski • Lothar Matthäus • Rudi Völler • Olaf Thon • Frank Mill • Bodo Illgner • Wolfram Wuttke • Thomas Berthold • Hans Pflügler • Dieter Eckstein • Hans Dorfner • Jürgen Klinsmann • Gunnar Sauer • Wolfgang Rolff Trenér: Franz Beckenbauer
Itálie	Walter Zenga • Franco Baresi • Giuseppe Bergomi • Roberto Cravero • Ciro Ferrara • Riccardo Ferri • Giovanni Francini • Paolo Maldini • Carlo Ancelotti • Luigi De Agostini • Fernando De Napoli • Stefano Tacconi • Luca Fusi • Giuseppe Giannini • Francesco Romano • Alessandro Altobelli • Roberto Donadoni • Roberto Mancini • Ruggiero Rizzitelli • Gianluca Vialli Trenér: Azeglio Vicini