 Ondatra pižmová | |
|---|---|
 Ondatra pižmová | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | křečkovití (Cricetidae) |
| Podčeleď | hrabošovití (Arvicolinae) |
| Rod | ondatra (Ondatra) Link, 1795 |
| Binomické jméno | |
| Ondatra zibethicus (Linnaeus, 1766) | |
 Rozšíření ondatry pižmové (původní území červeně, území kam byla zavlečena zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je savec z čeledi křečkovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky počátkem 20. století. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém území České republiky, kromě nejvyšších pohoří.
Stavba těla
Je velká přibližně 30 cm, může ale dorůstat mnohem větších rozměrů. Na hřbetu je hnědá, zespoda šedá. Ocas je dlouhý, lysý a ze stran zploštělý, používaný při plování jako kormidlo. Poblíž pohlavních orgánů má žlázu, ze které vylučuje pižmo, proto se jí přezdívá i pižmovka.[2]
Způsob života
Staví si nory ve březích, kde vyvádí až čtyřikrát ročně kolem 5 až 14 mláďat. Velmi dobře plave a obratně se i potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě, kterou nejčastěji tvoří malé ryby,[3] vodní rostliny nebo měkkýši, někdy i mrkev, jablka a ořechy.
Zavlečení do Evropy a související potíže
Ondatru pižmovou dovezl ze Severní Ameriky do Evropy v roce 1905 český šlechtic, hrabě Josef Jeroným Colloredo-Mansfeld z rodu Colloredů (podle jiných zdrojů hrabě zakoupil několik párů u obchodníka se zvířaty). Ten ji vypustil na svém panství v Dobříši a několika dalších lokalitách, v důsledku čeho se tento rychle se množící savec takřka okamžitě rozmnožil a jako invazní druh posléze rozšířil na celé české území (kolem roku 1914), do celé Evropy a části Asie.[4] Ondatry byly v Česku často loveny jako kožešinová zvířata a pro maso; později však bylo od těchto praktik upuštěno.
Při jejím zavlečení do Evropy se (stejně jako u nutrie říční, rovněž zavlečené z Ameriky, tentokrát ale z její jižní části) předpokládalo, že nenadálé rozšíření do volné přírody způsobí značné problémy. Tato obava se později nepotvrdila, a proto ondatra pižmová na většině míst Evropy (kromě Británie a Skandinávského poloostrova) v podstatě zdomácněla a stala se běžnou součástí našich mokřadních ekosystémů.[5]. Při přemnožení mohou však ondatry způsobit škody na hrázích.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Ondatra pižmová, s. 222.
- ↑ FOIT, Jiří; KŘÍŽANOVÁ, Ivana. Neobvyklé potravní chování ondatry pižmové. Živa. 2010, čís. 2, s. 91. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Martina. Hrabě z Dobříše dovezl ondatry přes oceán, hlodavec obsadil celou Evropu. iDNES.cz [online]. 2020-04-21 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online.
- ↑ BioLib.cz – Ondatra zibethicus (ondatra pižmová) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Literatura
- ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 285 s. ISBN 978-80-200-2185-4. Kapitola Ondatra pižmová, s. 140–141.
- AULAGNIER, Stéphane, a kol. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2018. 272 s. ISBN 978-80-7291-250-6. Kapitola Ondatra pižmová, s. 192.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ondatra pižmová na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ondatra pižmová ve Wikislovníku- Galerie ondatra pižmová na Wikimedia Commons
.jpg)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ondatra |
