Optická hustota

Optická hustota (anglicky Optical density či O. D.) je absorbance daného optického elementu při dané vlnové délce λ na jednotku vzdálenosti:

$O{D}_{\mathrm{\lambda <!--\; \lambda \; -->}}=\frac{A_{\mathrm{\lambda <!--\; \lambda \; -->}}}{l}=-<!--\; -\; -->\frac{1}{l}{\log }_{10}<!--\; \; -->T=\frac{1}{l}{\log }_{10}<!--\; \; -->\left(\frac{I_0}{I}\right)$

kde:

$l$	= je tloušťka vzorku resp. přesněji délka dráhy paprsku ve vzorku měřená v centimetrech
$A_{\mathrm{\lambda <!--\; \lambda \; -->}}$	= je absorbance změřená při vlnové délce λ
$T$	= transmitance
$I_0$	= intenzita dopadajícího světla
$I$	= intenzita prošlého světla

Ačkoliv absorbance ve skutečnosti nemá jednotky, často se v angličtině uvádí v absorbančních jednotkách (absorbance units - AU). Podobně se optická hustota měří v ODU, cože je ekvivalent k AU·cm⁻¹.

Měření optické hustoty se často používá v mikrobiologii jako jednoduchá metoda k určení koncentrace počtu buněk v suspenzi, protože v jistém rozsahu platí přibližně lineární vztah mezi koncentrací buněk a optickou hustotou. Pokud je naměřená absorbance větší než 0,25, což je typický limit lineární korelace mezi absorbancí a koncentrací buněk, je nutné vzorek znovu zředit tak, aby hodnoty byly opět v lineární oblasti.