Orel jestřábí

Orel jestřábí
Orel jestřábí v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae)
Rod	orel (Aquila)
Binomické jméno
Aquila fasciata (Vieillot, 1822)
Rozšíření orla jestřábího
Synonyma
Hieraaetus fasciatus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel jestřábí (Aquila fasciata, dříve Hieraaetus fasciatus) je středně velký druh orla, dravec z čeledi jestřábovitých.

Taxonomie

• poddruh Aquila fasciata fasciata (Vieillot, 1822) – orel jestřábí středomořský
• poddruh Aquila fasciata renschi (Stresemann, 1932)

Jako další poddruh býval uváděn i orel savanový (Aquila spilogaster). Všechny tyto taxony jsou v některých jiných systémech řazeny do rodu Hieraaetus.^[2]

Popis

• rozpětí samice: 165–180 cm
• rozpětí samec: 145–165 cm
• výška samice: 65–73 cm
• výška samec: 55–65 cm^[3]

Je větší než samice jestřába. Dospělí ptáci mají tmavý hřbet s bělavou skvrnou (u některých jedinců chybí), spodek těla je světlý, s podélným skvrněním. Středem spodní strany křídla se táhne široký tmavý pruh. Ocas je dlouhý, se širokou koncovou páskou. Spodní křídelní krovky jsou při bližším pohledu bělavé a kořeny letek světlejší. Mladí ptáci mají vrch těla tmavohnědý, spodek světlejší; spodina křídel je světlá, špičky křídel černé. Postupně je zbarvení skvrnitější, plně vybarveni jsou ve třetím roce života.

Rozšíření

Stálý druh. Poddruh orel jestřábí středomořský (A. f. fasciata) obývá roztroušený areál od severní Afriky, Středomoří, přes Přední Asii po Indii, Barmu a Čínu. V Evropě se hojněji vyskytuje pouze ve Španělsku, méně hojný je v Portugalsku a v dalších zemích kolem Středozemního moře. Evropská populace čítá do 900 párů. Poddruh A. f. renschi je endemitem Malých Sund.^[2]
Vzácně zalétl také do České republiky, potvrzen byl pouze pětkrát.^[4] Většinou obývá méně zalesněné oblasti (stepi, polopouště).

Hnízdění

Hnízda staví na skalách, řidčeji na stromech. Od února snáší obvykle dvě vejce, na kterých sedí většinou samice, a to 37–41 dní. Na hnízdě rodiče krmí 60–65 dní. Mláďata zůstávají s rodiči do příštího jara. Dospívají ve 4. nebo 5. roce života. Nejvyšší věk v zajetí je 18 let.^[2] Thiede uvádí dobu hnízdní péče 50–55 dní, z toho první čtyři týdny přináší potravu na hnízdo téměř výhradně samec.^[3]

Potrava

Potravu tvoří větší ptáci (orebice, holubi), savci (zajíc, králík, drobnější hlodavci), méně často ostatní obratlovci. Loví podobně jako jestřáb; je schopen několika způsobů lovu (ve vzduchu, na zemi…)

České pojmenování

Historický český název je orel Bonellův.^[5]
Historie jména „orel“ sahá do období indoevropštiny; význam indoevropského základu slova (*er-, *or-, *orilo- aj.) je „orel“ nebo také „velký pták“, význam středohornoněmeckého Adel-ar je „vznešený orel“, příp. „vznešený pták“. Staročeské slovo „orlice“ neznamenalo samici orla, ale druh ptáka (orel). Dodnes se tohoto výrazu užívá v heraldice: jednohlavá je orlice, dvouhlavý je orel.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Překlad Karel Hudec. Praha: Víkend, 2007. 95 s. ISBN 978-80-86891-53-8.
• SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
• Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
• FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.</

Související články

Orel

Externí odkazy

• Slovníkové heslo orel jestřábí ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu orel jestřábí na Wikimedia Commons
• Galerie orel jestřábí na Wikimedia Commons
• Taxon Aquila fasciata ve Wikidruzích
• Orel v ZOO Liberec Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.

Draví ptáci v Česku
Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá1 • káně rousná • luněc šedý1 • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý1 • sup hnědý2 • sup bělohlavý1 • orlosup bradatý1 • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní1 • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý1 • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní1 • orel jestřábí1 • orel nejmenší1 • orel skalní • orel královský
Orlovcovití	orlovec říční
Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní1 • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký1 • raroh jižní1
1 Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. 2 Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.

Autoritní data	NLI: 987007283106405171