 Ostřice pobřežní | |
|---|---|
 Ostřice pobřežní (Carex riparia) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
| Rod | ostřice (Carex) |
| Binomické jméno | |
| Carex riparia Curtis, 1783 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostřice pobřežní (Carex riparia) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Popis
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–150 cm.[2], Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je tupý až zaokrouhlený jazýček. Lodyha je ostře trojhranná,[3] o trochu kratší než listy, celá rostlina je většinou alespoň trochu sivozelená. Čepele jsou asi 10–20 mm široké, na rubu skoro hladké, do 3/4 listu s výraznými anastomózami.[2] Bazální pochvy jsou nejčastěji bledě hnědé často s červeným nádechem, síťka se nevytváří nebo vzácněji jen nevýrazná[2]. Ostřice pobřežní patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–5, samičích 2–5[3]. Samičí klásky jsou asi 3–10 cm dlouhé, dolní dlouze stopkaté a později nící. Dolní listen je delší než celé květenství a naspodu má krátkou pochvu.[3] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žlutohnědé, později hnědé . Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je 5–7 mm dlouhá, na průřezu okrouhlá, hnědá a lesklá,[2] na vrcholu zúžená v celkem výrazný dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti rezavě hnědá se zelenavým kýlem a je stejně dlouhá nebo o málo delší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[2] Počet chromozómů: 2n=72.[2]
Rozšíření ve světě
Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř. Ve východní Asii rostou příbuzné druhy Carex kirganica a Carex rugulosa, v Severní Americe Carex lacustris.[4]
Rozšíření v Česku
V ČR roste od nížin do podhůří.[2] Místy je hojná, hlavně v nivách nížinných řek, zvláště v měkkých luzích as. Salicetum albae, na jižní Moravě i ve vlhkých typech tvrdého luhu as. Fraxino pannonicae-Ulmetum. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum ripariae.[5] V pahorkatinách a v podhůří je pak mnohem vzácnější a najdeme ji nejčastěji u rybníků.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f g GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820.
- ↑ a b c DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha: Academia, 1989.
- ↑ Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHYTRÝ, Milan; SÁDLO, Jiří; ŠUMBEROVÁ, Kateřina. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic. In: CHYTRÝ, Milan et al. katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001. Dostupné online. S. 26–54.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice pobřežní na Wikimedia Commons - Galerie ostřice pobřežní na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ostřice_pobřežní |
