| Otakar Sviták | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. března 1894 Kopřivnice Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. srpna 1942 (ve věku 48 let) Berlín-věznice Plőtzensee Německá říše  Německá říše |
| Místo pohřbení | hřbitov Hukvaldy |
| Rodiče | Leopold Sviták |
| Příbuzní | Ivan Sviták (synovec) |
| Civilní činnost | strojník |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál tech. zbr. sl. let. i. m. |
| Doba služby | 1914 - 1940 |
| Sloužil |  Rakousko-uherská armáda (1915)
 Československá armáda (1920-1939) |
| Složka | pěchota (1914 - 1920) letectvo (1920 - 1939) |
| Velel | Hlavní letecký sklad, Olomouc (1924-1927; 1927-1929) 3. oddělení /letecko-hospodářské/ III. odboru MNO (1929-1936) |
| Války | První světová válka, Ruská občanská válka, Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva o Kyjev, Bitva o Bachmač |
| Vyznamenání | 
Československý válečný kříž 1939 (1946 in memoriam) |
| otec | Leopold Sviták |
|---|---|
| matka | Jenovéfa Svitáková |
| synovec | Ivan Sviták |
| manželka | Jarmila Svitáková |
| syn | Otakar Sviták |
| dcera | Jarmila Svitáková |
Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam Otakar Sviták (3. března 1894 Kopřivnice[1] – 26. srpna 1942 Berlín, věznice Plőtzensee) byl československý důstojník, legionář a odbojář, syn konstruktéra Leopolda Svitáka.
Životopis
Před druhou světovou válkou
Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.
Druhá světová válka
Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa) a byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.
Po druhé světové válce
V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.
Kariéra
| 1914 | 100. pěší pluk | C. a k. polní armáda | kadet |
| 1915 | 56. pěší pluk | C. a k. polní armáda | kadet |
| 1917 | 9. střelecký pluk | Československé legie v Rusku | poručík |
| 1920 | letectvo | Československá armáda | kapitán letectva |
| 1937 | technická zbrojní a hospodářská služba letectva československé armády | Československá armáda | plukovník |
| 1939 | velení | Ilegální Obrana národa | --- |
| 1946 | in memoriam | generál |
Vyznamenání
Řád sokola, s meči, 1919 dekret č. 1095
Medaile za vojenské zranění[2], 1921 (Francie)
Československý válečný kříž 1914–1918 , 1921
Československá medaile Vítězství, 1921
Československá revoluční medaile, 1921 diplom č. 39748
Československý válečný kříž 1939, 1946 in memoriam
_des_Blesses_Militaires_ribbon.svg)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Otakar Sviták v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- Válka.cz, gen. Otakar Sviták
- Českoslovenští generálové
- Českoslovenští legionáři v Rusku
- Českoslovenští vojenští letci
- Osobnosti Obrany národa
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Lidé popravení gilotinou
- Držitelé Československé revoluční medaile
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu sokola
- Čestní občané města Kopřivnice
- Narození v roce 1894
- Narození 3. března
- Narození v Kopřivnici
- Úmrtí v roce 1942
- Úmrtí 26. srpna
- Úmrtí ve Věznici Plötzensee
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Sviták |
