| Ovadja Josef | |
|---|---|
 Rabi Josef na fotografii z roku 2007 | |
| Narození | 23. září 1920 (11. tišri 5681) Bagdád, Irácké království |
| Úmrtí | 7. října 2013 (3. chešvanu 5774) (ve věku 93 let) Hadassah Ein Karem Hospital nebo Jeruzalém |
| Povolání | rabín, posek a dajan |
| Denominace | judaismus |
| Hlavní působiště | Jeruzalém |
| Vzdělání | Porat Josef Ezra Atija |
| Významná díla | Jabia' omer, Jechave da'at, Jalkut Josef |
| Ocenění | Izraelská cena (1970) |
| Manželka |
|
| Děti |
|
| Pohřben | hřbitov v Sanhedrii |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ovadja Josef (23. září 1920 – 7. října 2013[1]) byl izraelský vrchní rabín, duchovní vůdce strany Šas a uznávaná halachická autorita. Byl nositelem státní Izraelské ceny z roku 1970. Působil též jako předseda Nejvyššího rabínského soudu.[2]
V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolen 23. největším Izraelcem všech dob.[3]
Názory
Ovadja Josef byl jednou z největších halachických autorit své doby. Obecně měl sklon rozhodovat raději mírně než přísně. Mezi jeho rozhodnutí patřilo například povolení znovu se provdat manželkám, jejichž muži byli nezvěstní a právně tedy manželství trvalo. Josef také umožnil prohlásit za židy perzekvované černé židy z Etiopie, což vedlo k jejich převodu do Izraele.
Na konci života, pravděpodobně pod vlivem stáří a izolace od každodenního dění, začal na sebe upozorňovat různými extrémními výroky. Pozdvižení způsobily jeho komentáře k holocaustu, sionismu, aškenázským Židům, politickým představitelům a různým událostem, apod.[4] Prohlásil například, že „holocaust a současný antisemitismus jsou Boží tresty za hříchy Židů.“[5] Okomentoval však i přírodní katastrofy, jako byla tsunami v Indonésii v prosinci 2004 či hurikán Katrina a následné záplavy v New Orleans v srpnu 2005; ty byly podle něj příčinou, že „lidé nestudují Tóru, a že USA podporují evakuaci židovských osad v pásmu Gazy.“[5]
Značný rozruch světových médií a ostrou kritiku způsobila Josefova tradiční večerní modlitba z 28. srpna 2010, přenášená armádním rozhlasem.[6] V té si rabín vypůjčil slova z modlitby ke svátku Roš ha-šana, „nechť jsou naši nepřátelé a protivníci zničeni,“ a upravil je.[7] Doslova uvedl: „Ať všichni zlí, kteří nenávidí Izrael, jako je Abú Mázen[pozn 1] a všichni Palestinci, zmizí z našeho světa. Ať je stihne mor!“ Jeho slova vyvolala o to větší odezvu, že byla pronesena pouhých několik dní před obnovením mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinskou autonomií.[8] V listopadu téhož roku vyjádřil svůj názor k poslání gójů, když uvedl: „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst.“[9]
Josef podporoval aliju Etiopských Židů (Beta Israel) do Izraele v 70. letech[10] a mnohokrát se od té doby postavil na jejich obranu,[11] přestože z genetického hlediska Falášové vůbec nejsou Židé.[12][13][14] Rovněž tak ale podpořil mírový proces, když 27. října 1999 prohlásil: „Lidský život je posvátnější než půda a je legitimní se vzdát některých částí Erec Jisra'el, pokud to zachrání lidské životy.“[15]
V květnu 2012 údajně vyzval židovské lékaře, aby o sobotách neposkytovali pomoc nežidovským pacientům, což je ovšem doloženo jen prameny arabské a íránské provenience.[16]
Jeho pohřeb 7. října 2013 večer byl s účastí přibližně 800 tisíc lidí největším pohřbem v dějinách Izraele a zřejmě i v židovských dějinách vůbec.[17]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jméno používané Mahmúdem Abbásem.
Reference
- ↑ Zemřel nejvlivnější izraelský rabín Ovadia Josef [online]. ČTK, 2013-10-07 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Vlivný rabín šokuje Izrael. Gójové jsou jako oslové
- ↑ הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 96. Dále jen: Judaismus a politika v Izraeli.
- ↑ a b Judaismus a politika v Izraeli. S. 154
- ↑ Výroky izraelského rabína vyvolaly ostré reakce [online]. ČT24, 2010-08-30 [cit. 2010-09-03]. Dostupné online.
- ↑ NAHSHONI, Kobi. Rabbi Yosef: May Abbas perish from this world [online]. Ynetnews, 2010-08-29 [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelský rabín sesílal v rozhlasem přenášené modlitbě na Palestince mor [online]. iDNES.cz, 2010-08-29 [cit. 2010-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín [online]. iDNES.cz, 2010-10-21 [cit. 2010-10-22]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ Netta Sela, הרב עמאר:הלוואי ויעלו מיליוני אתיופים לארץ, ynet, 16 January 2008
- ↑ Lucotte G, Smets P. Origins of Falasha Jews studied by haplotypes of the Y chromosome. Human Biology. December 1999, roč. 71, čís. 6, s. 989–93. Dostupné online. PMID 10592688.
- ↑ www.ethioguide.com [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-26.
- ↑ Zoossmann-Diskin A, Ticher A, Hakim I, Goldwitch Z, Rubinstein A, Bonne-Tamir B. Genetic affinities of Ethiopian Jews. Israel Journal of Medical Sciences. May 1991, roč. 27, čís. 5, s. 245–51. Dostupné online. PMID 2050504.
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 268.
- ↑ http://english.bayynat.org.lb/Comments/comment_21052012.htm
- ↑ http://eretz.cz/2013/10/vice-nez-pul-milionu-lidi-pohrbu-rabiho-ovadji-josefa/
Literatura
- ČEJKA, Marek; KOŘAN, Roman. Rabíni naší doby. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 978-80-87474-00-6. S. 189–202.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ovadja Josef na Wikimedia Commons 
Osoba Ovadja Josef ve Wikicitátech
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Sefardští vrchní rabíni Izraele | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jicchak Nisim |
1973–1983 Ovadja Josef |
Nástupce: Mordechaj Elijahu |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ovadia_Josef |
