Oxid uranový

Oxid uranový
vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid
Obecné
Systematický název	Oxid uranový
Anglický název	Uranium trioxide
Německý název	Uran(VI)-oxid
Sumární vzorec	UO3
Vzhled	oranžový prášek (α, γ, η) oranžovo červený prášek (β) tmavě červený prášek (δ) červený prášek (ε) žluto oranžový prášek (amorfní) žlutý až světle žlutý prášek (hydráty)
Identifikace
Registrační číslo CAS	1344-58-7
PubChem	74013
Vlastnosti
Molární hmotnost	286,027 g/mol 304,042 g/mol (monohydrát) 322,057 g/mol (dihydrát)
Teplota rozkladu	650–750 °C (na U3O8)
Teplota změny krystalové modifikace	5,15 °C (monohydrát α → monohydrát β)
Teplota dehydratace	250–300 °C (monohydrát)
Hustota	8,34 g/cm3 (α) 8,25 g/cm3 (β) 8,02 g/cm3 (γ) 8,663 g/cm3 (δ) 8,54 g/cm3 (ε) 8,62 g/cm3 (η) 7,29 g/cm3 (amorfní) 6,73 g/cm3 (monohydrát α) 5,67 g/cm3 (monohydrát β) 5,55 g/cm3 (monohyrát γ) 5,0 g/cm3 (dihydrát)
Součin rozpustnosti	1,35×10−22 (monohydrát γ)
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná (α) jednoklonná (β) kosočtverečná plošně centrovaná (γ) krychlová (δ) trojklonná (ε) kosočtverečná (η) kosočtverečná bazálně centrovaná(monohydrát α) kosočtverečná (monohydrát β) jednoklonná (monohydrát γ) kosočtverečná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížky	β-modifikace a= 1 034 pm; b= 1 433 pm; c= 391,0 pm; β= 90°03´ γ-modifikace a= 978,7 pm; b= 1 993,2 pm; c= 970,5 pm δ-modifikace a= 414,6 pm ε-modifikace a= 400,2 pm; b= 384,1 pm; c= 416,5 pm; α= 98°17´; β= 90°33´; γ= 120°28´ η-modifikace a= 751,1 pm; b= 546,6 pm; c= 522,4 pm monohydrát α a= 424,2 pm; b= 1 030 pm; c= 686,8 pm monohydrát β a= 564 pm; b= 628,7 pm; c= 993,7 pm monohydrát γ a= 556 pm; b= 552,2 pm; c= 641,6 pm; β= 112°43´ dihydrát a= 1 397,7 pm; b= 1 669,6 pm; c= 1 467,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−1 220,3 kJ/mol (α) −1 225 kJ/mol (β) −1 224 kJ/mol (γ) −1 220 kJ/mol (δ) −1 218 kJ/mol (ε) −1 208 kJ/mol (amorfní) −1 528 kJ/mol (monohydrát α) −1 534 kJ/mol (monohydrát β) −1 531 kJ/mol (monohydrát γ) −1 868,2 kJ/mol (dihydrát)
Standardní molární entropie S°	96,32 JK−1mol−1 (α) 96,38 JK−1mol−1 (β) 96,11 JK−1mol−1 (γ) 99,41 JK−1mol−1 (ε) 126 JK−1mol−1 (monohydrát β) 192,6 JK−1mol−1 (dihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−1 142,3 kJ/mol (α) −1 146 kJ/mol (γ) −1 141 kJ/mol (ε) −1 395 kJ/mol (monohydrát β) −1 658,8 kJ/mol (dihydrát)
Izobarické měrné teplo cp	0,284 4 JK−1g−1 (α) 0,285 5 JK−1g−1 (γ) 0,286 3 JK−1g−1 (ε) 0,386 2 JK−1g−1 (monohydrát γ)
Bezpečnost
Vysoce toxický (T+) Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R26/28, R33, R51/53
S-věty	S1/2, S20/21, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid uranový (UO₃) je jedním z oxidů uranu, který v něm má oxidační číslo VI.

Vzniká například postupnou oxidací UO₂.

Podobné sloučeniny

• Oxid uraničitý

Literatura

• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid uranový na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.